Podle náměstka generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Antonína Blažka si lidé musí uvědomit, že rozjetý vlak nezastaví okamžitě. „V místě střetu začal strojvedoucí brzdit systémem rychločinného brzdění, ovšem ve 160kilometrové rychlosti a za hmotnosti běžného vlaku, což je 200 až 300 tun, má zábrzdnou vzdálenost téměř jeden kilometr,“ popsal Blažek průběh ukázkového testu. Vstoupí-li podle něj člověk před vlak v menší než zhruba 400metrové vzdálenosti, jeho šance na přežití je minimální.
Novináři dnes viděli na okruhu ve Velimi historicky první test brzd vlaku jedoucího rychlostí 80, 120 a 160 kilometrů v hodině. Narazil přitom do polystyrenové figuríny simulující člověka. Strojvedoucí neměl šanci vlak zastavit a člověk by neměl šanci srážku přežít.
Reportáž Lucie Komňacké
Milan Mašek, Drážní inspekce Plzeň
„Divák by si z toho měl odnést poučení, že proti lokomotivě, která váží 80 a víc tun, nemá šanci.“Ačkoli se Drážní inspekce, železniční dopravci i policie snaží poukazovat na nebezpečí, které hrozí každému, kdo vstoupí na koleje, příliš to nepomáhá. Podle mluvčího Drážní inspekce Zdeňka Neusara počet mimořádných událostí způsobených neukázněnými chodci či řidiči neustále stoupá.
Na železnici v Česku od začátku letošního roku do 18. května zemřelo 76 lidí, tedy o jednoho méně než za stejné období loni. „V loňském roce počet mrtvých i zraněných narostl. Když se podíváme na českou železnici očima čísel, loňský rok znamená 230 mrtvých a 362 zraněných, z toho 45 mrtvých bylo na železničních přejezdech a 170 mrtvých při střetech vlaků s osobami,“ řekl Neusar. Podle mluvčího Českých drah Ondřeje Kubaly častěji lidé doplatí na to, že jdou po kolejích nebo přebíhají trať, než že by zemřeli v autě na přejezdu. Na železničních přejezdech letos zemřelo už 12 lidí, za celý loňský rok jich bylo 45. Polovina nehod se stane tam, kde na projíždějící vlak upozorňují červená výstražná světla.
Drážní inspekce tak doufá, že demonstrační akce podobné té dnešní situaci trochu zlepší. Důležité je uvědomit si, že rozjetý vlak brzdí nikoli desítky, ale stovky metrů. „Když to budeme takto prezentovat v delší perspektivě, třeba dojde k tomu, že se vnímání citlivosti k nehodám změní a třeba to povede až ke změně chování u nás,“ uvedl Zdeněk Neusar.
