Praha - V databázi jmen lidí, o které se před rokem 1989 zajímala Státní bezpečnost (StB), figuruje i současný premiér Jan Fischer. Elektronické databáze, které aktivista Stanislav Penc umístil minulý týden na web, fungují ode dneška v plném rozsahu. Fischerovo jméno zanesla StB do své databáze v roce 1985. Ze seznamu však není zřejmé, z jakého důvodu se tajná policie o budoucího premiéra zajímala. Fischer řekl, že byl prověřen StB pro styk se státním tajemstvím. "Ano, byl jsem v té době prověřovanou osobou, protože jsem pracoval ve funkci ředitele odboru metodiky statistického úřadu," uvedl. "A za státní tajemství se tehdy pokládalo snad téměř vše," dodal.
Podle webových registrů se StB zajímala i o Fischera
Fischer ještě předtím, než získal prověrku, vstoupil v roce 1980 do komunistické strany. Ve zveřejněných elektronických databázích lze nalézt i jména dalších členů vlády. Například ministra zahraničních věcí Jana Kohouta, ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho či ministra pro lidská práva Michaela Kocába. Unikátní tajné seznamy EZO a SEZO, jež před listopadem 1989 StB dokončovala, obsahují jména statisíců osob. Penc tím chce mimo jiné poukázat na lhostejnost Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který prý měl tyto seznamy zveřejnit již dávno.
Databáze je již plně funkční
„Tímto zveřejněním se jak odborné, tak i laické veřejnosti dostává do rukou nástroj, s jehož pomocí se mohou všichni dozvědět, co StB zajímalo a kde související materiál najít. Najít můžete i korespondenci se státními institucemi, ze které vyplývá přinejmenším nekompetence těch, kteří tyto instituce řídí,“ komentoval spuštění stránek Penc. Ústav pro studium totalitních režimů a jemu podřízený Archiv bezpečnostních složek si podle Pence monopolizují pohled na historii, zatajují informace a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy.
Ředitel ústavu Pavel Žáček kritiku odmítl, Penc se podle něj navíc vlamuje do otevřených dveří. Oba elektronické registry jsou zatíženy chybami, navíc je problém s jejich legalitou, neboť například obsahují jména cizinců, což podle archivního zákona nelze zveřejňovat volně na webu, varoval Žáček.
Penc ale míní, že jeho krok „rozbije monopol ústavu“ na hledání v archivech a umožní každému, aby si na internetu zjistil archivní čísla svazků, které StB k nějakému jménu vedla. O ty si pak bude moci požádat v badatelně archivu, a nebude tak odkázán jen na dobrou vůli profesionálních archivářů.
Seznam s vyhledávačem obsahuje kromě jmen agentů také záznamy o důvěrnících, kandidátech agenta, a dokonce i o prověřovaných osobách. Neoficiální takzvané Cibulkovy seznamy z roku 1992 údaje o prověřovaných osobách neobsahují. Penc získal databáze v elektronické podobě od prvního, dnes již mrtvého šéfa slovenského Ústavu paměti národa Jána Langoše.
Svazky komunistické Státní bezpečnosti