Kalvoda, který je jedním z tvůrců ústavy, argumentuje tím, že zákonodárci schválením tohoto zákona načas rozhodli zrušit platnost jednoho z bodů ústavy, který se jim zrovna nehodil. „V této logice by mohli přijmout ústavním zákonem všechno – to, že budeme mít všichni zelené hlavy nebo že budeme chodit po čtyřech,“ řekl Kalvoda v rozhovoru pro MF DNES.
Cílem Kalvody a jeho klienta je napadnout jednorázový zákon o zkrácení volebního období, nicméně ten může napadnout jen určitý počet zákonodárců, proto Kalvoda hledal jinou možnost, jak podat ústavní stížnost.
„Melčákovi samozřejmě nejde o plat za osm měsíců. Jeho cílem je zrušení zhovadilého zvyku měnit ústavu, jak koho napadne, respektive ji na určité období odložit a pak se k ní vrátit,“ tak komentoval pro MF DNES Kalvoda důvody podání stížnosti s tím, že stížnost má dvě části: první se týká porušení práv Miloše Melčáka, kterou může podat sám, a druhá navrhuje zrušit sporný zákon.
Kalvoda ve stížnosti argumentuje i politiky skloňovaným veřejným zájmem. Politici tvrdí, že ve veřejném zájmu je, aby volby proběhly co nejdříve, pokud možno v již avizovaném termínu. Nicméně Jan Kalvoda se domnívá, že politické špičky se pletou. „Obecný zájem je na dodržování pravidel politické soutěže, aby byla zajištěna demokracie,“ tvrdí Kalvoda s tím, že Ústavní soud podle něj řekl, že opravdu nenašel žádný veřejný zájem, který by bránil odložení voleb.
Kalvoda pro MF DNES:
„Politickou dohodou široké shody politických sil nejde měnit v ústavě úplně všechno. Kdyby to šlo, mohli bychom si také odhlasovat ústavní většinou doživotní prezidenturu nebo senátorský titul pro koně. Musí tu být hranice, která zamezuje libovůli sebeširší shody momentálních politických sil v útoku proti ústavě – to je základní kámen naší stížnosti.“
Kalvoda odmítá i argumentaci, že na zkrácení volebního období se shodla většina zákonodárců. „Naše ústava není založena jen na vládě většiny. Ona výslovně říká, že menšina je hodna respektu a ochrany. A dodává, že základní náležitosti státu jsou nezměnitelné a mezi ně patří předem stanovená pravidla politické soutěže.“
Všechny další možnosti skončí opět u ústavních soudců
První možností je, že politici rozhodnou, že volby budou 13. a 14. října – podle napadeného zákona musejí být volby do 15. října. Druhá možnost je, že zákonodárci vytvoří ústavní zákon, který natrvalo změní ústavu a dovolí všem politickým stranám, aby si kdykoliv řekly, že končí volební období. A třetí možností je, že politici například ve třech dnech podstoupí tři pokusy o sestavení nové vlády. Všechny možnosti by Kalvoda opět napadl u Ústavního soudu.
Melčák se na Kalvodu obrátil proto, že právě Kalvoda proti tomuto řešení politické krize protestoval již v roce 1998, kdy si poslanci stejným způsobem zkrátili volební období, a stejně advokát reagoval i letos. Tehdy, v roce 1998, Melčák hlasoval pro, tentokrát byl ale proti zkrácení volebního období tímto zákonem.
