Asistenti českých zákonodárců se živí jako podnikatelé a živnostníci. Praxe, která panuje v Poslanecké sněmovně je založena na systému, za který stát stíhá soukromé firmy. Každý asistent poslance nebo senátora má nárok maximálně na 35 tisíc korun měsíčně. Faktury posílá kanceláři horní nebo dolní komory, které musí předložit živnostenský list. Pro kanceláře to ve výsledku znamená, že nemusejí za asistenty platit sociální ani zdravotní pojištění. „Využívání poslaneckých asistentů na živnostenský list se podle mě pohybuje na hranici, možná už za hranicí zákona,“ domnívá se poslanec ODS Boris Šťastný.
Za situaci je prý zodpovědná kancelář sněmovny, ta v písemné odpovědi uvedla, že nemá pro odměňování asistentů jinou možnost. Podle advokáta Tomáše Pelikána ale kancelář obchází zákon. Asistent má podle něj závislou činnost, a měl by být tedy zaměstnancem. Asistent poslance nepochybně není soukromý podnikatel. „To by musel mít více klientů, musel by pracovat nezávisle,“ vysvětluje právník.
Reportáž Zuzany Tvarůžkové
Naposledy tuto praxi posvětil v roce 2006 rozpočtový výbor. Od té doby se konkrétní pokusy o změny ve sněmovně neobjevily. „Je to samozřejmě absurdní situace, ale buď to zlegalizujeme, nebo musíme změnit zákony,“ uvedl šéf Strany zelených Ondřej Liška.
Předseda sněmovny Vlček slibuje nápravu
Stát se přitom snaží odbourat stálé pracovní vztahy, které jsou maskovány smlouvami jako dočasné. Třeba ministerstvo práce a sociálních věcí nově zvažuje povinnou platbu sociálního pojištění i u dohod o provedení práce. „To bylo jedním z témat jednání tripartity a je možné, že se o tématu bude dále debatovat,“ uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.
Na platy asistentů se po diskusích o poslaneckých náhradách zaměřili šéf Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) s tím, že by se všechny úkony přenesly na poslance. Ten by pak dostal další položku k platu a svého asistenta zaměstnal. Částka pro spolupracovníka by byla součástí poslaneckých náhrad.
