Co je obsahem dodatku, není zatím známo, senátoři ho chtějí zveřejnit až poté, kdy jej předají Ústavnímu soudu. Mělo by se prý však jednat pouze o body týkající se zakádajících smluv unie a nemá to být žádná nová iniciativa. I přesto to může znamenat komplikace pro projednávání stížnosti Ústavním soudem (ÚS).
„Ať bude povaha dodatku jakákoliv, budou se jím soudci muset zabývat,“ poznamenal generální sekretář ÚS Tomáš Langášek. Soud přitom již 6. října odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení novely zákonů o jednacích řádech Poslanecké sněmovny a Senátu. Tato novela zavádí takzvaný vázaný mandát a souvisí právě s Lisabonskou smlouvou.
Tomáš Langášek ve Studiu ČT24
Lisabonskou smlouvu schválily obě komory Parlamentu ČR, k dokončení ratifikace chybí podpis prezidenta Václava Klause. Ten však 9. října uvedl, že žádá trvalou výjimku z listiny základních svobod v Lisabonské smlouvě. Obává se totiž, že listina by mohla prolomit takzvané Benešovy dekrety. Jeho obavy se tak patrně týkají možných majetkových nároků občanů bývalého Československa odsunutých po druhé světové válce.