Během druhé světové války bojovalo v britském královském letectvu skoro 2 500 Čechoslováků. Na ostrovech měli 3 stíhací a jednu bombardovací peruť. Přímo v bojích jich 500 zahynulo. „Měli skutečný vojenský podíl na porážce nacistického Německa. Ten samozřejmě mohl být pouze přímo úměrný jejich počtům, které nebyly velké,“ řekl pro ČT Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.
Zbyšek Nečas, radarový operátor nočního stíhacího letounu RAF:
„Nejvíc si vážím toho, že jsme sloužili jako první cizinci, kterým svěřili radarový přístroj…“
Reportáž Karla Rožánka a Tomáše Vlacha
Kdo se hlásil do armády, kdo kde bojoval a jaké byly další osudy vojáků zahraničního odboje má objasnit databáze, kterou 65 let po válce dokončují historici spolu s Československou obcí legionářskou. Komunisté si žádnou databázi nepřáli, poté stála v cestě neochota úředníků na ministerstvu obrany.
Databáze obsahuje 83 071 jmen. A nejde tu jen o historickou vědu, ale i o přiznávání zásluh, hodností, vyznamenání. V seznamu je ještě podle tvůrců potřeba opravit některé údaje, v kompletní podobě by měl být na internetu přístupný na podzim tohoto roku.
