Sjezd zelených naplánován na listopad, Liška chce být předsedou

Praha - Volba nového vedení Strany zelených nejspíše padne v polovině listopadu, kdy je naplánován sjezd. Koná se tedy až po podzimních obecních a senátních volbách. O termínu dnes rozhodla republiková rada zelených. Sjezd si bude volit nové vedení, členové předsednictva strany na něm kvůli debaklu ve sněmovních volbách rezignují na své funkce. O své křeslo se hodlá znovu ucházet předseda strany Ondřej Liška. Liška se chce do dvou dnů rozhodnout, zda se bude ucházet také o místo v pražském zastupitelstvu.

Liška si právě v Praze, na Liberecku nebo v Ústeckém kraji vzhledem k výsledku ve sněmovních volbách v některých obcích či městských částech slibuje, že tam zelení znovu uspějí v komunálních volbách. Do senátních voleb strana podle Lišky vyšle jednoho až pět kandidátů. „To tak zhruba odpovídá našim možnostem a ambicím,“ uvedl. O nominacích má za měsíc rozhodnout příští republiková rada strany. „Budeme se snažit o vyjednání společného postupu s programově blízkými stranami o vzájemné podpoře našich kandidátů.“

Ondřej Liška, předseda Strany zelených

„Seznámil jsem členy republikové rady se svou představou, kam by měli zelení směřovat, kudy by se měla Strana zelených ubírat, a také jsem potvrdil to, že se budu na podzim ucházet o funkci předsedy strany.“

Podle Lišky má rada rozhodovat také o podobě a tématech kampaně. K hlavním má patřit obhajoba principů udržitelného rozvoje. Pražská krajská konference Strany zelených, na níž se rozhodne o kandidátech do zastupitelstva, bude už 19. června.

Zelení a volební debakl

V květnových volbách zelení obdrželi pouze 2,44 procenta hlasů a po čtyřletém působení museli z dolní komory odejít. Liška už dříve volební debakl zdůvodnil tím, že straně uškodily prý už překonané vnitrostranické půtky, ale také strach voličů z toho, že dají hlas straně, která nakonec propadne. V předvolebních průzkumech se zelení pohybovali pod pětiprocentní hranicí, která je dělila od udržení se ve sněmovně.

Ovšem podle Lišky strana nemá dluhy a státní příspěvek za získané hlasy jí umožní připravit další kampaň. Také zdůraznil, že přes „drtivou porážku“ ve sněmovních volbách „je tady určitá naděje pro hlubokou obrodu Strany zelených jako celku“. Svědčí o tom podle něj velký zájem o členství v této straně, za půl měsíce se přihlásili zájemci v řádu stovek.

Strana zelených v komunálních volbách před čtyřmi lety získala 409 zastupitelů jako samostatně kandidující, další pak v rámci různých koalic a sdružení. Do Senátu úspěšně nominovala pouze nestraníka Jaromíra Štětinu, který bude letos mandát obhajovat za TOP 09, spolupracující s hnutím Starostové a nezávislí.