Národní rada osob se zdravotním postižením (NROZP) denně řeší kolem pěti stížností od lidí, kteří nemají přístup k žádným prostředkům. Paní Hana Vávrová například měla kvůli problémům s páteří plný invalidní důchod. V květnu o něj přišla. Podala proto námitku na ČSSZ, dodnes jí ale nepřišla žádná odpověď. Na sociální dávky nemá nárok, protože žila tři roky z invalidního důchodu a jako nepracující nepřispívala do systému: „Jako invalidu mě nikde nezaměstnají, protože nemám papír. Když půjdu do normální práce a řeknu jim, že jsem podala námitku, tak mě také nikdo nechce.“
Krása: Podezírám je, že je to nějaký záměr těmto lidem ubližovat
Reportáž Terezy Krásenské
Reportáž Terezy Krásenské
UD, 17.9.2010
Rozhovor s Václavem Krásou a Jiřím Králem
Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása to považuje za hrubé zneužití úřední pravomoci: „Dokonce je podezírám, že je to nějaký záměr těmto lidem ubližovat,“ řekl ČT. ČSSZ má přitom v těchto případech lhůtu dokonce o 30 dní delší než u jiných správních úkonů, kde je lhůta 60 dní.
Stížnosti adresované NROZP
„Syn si podal žádost v říjnu 2009, rozhodnutí mu přišlo v dubnu 2010. Protože podal námitky, stále čeká na vyřízení, a to už 5. měsíc.“
„8. 6. 2010 jsem posudkovou komisí byla uznána invalidní I. stupně. Do dnešního dne mi nebylo doručeno žádné rozhodnutí o výši invalidního důchodu…“
Správa zpoždění vysvětluje tím, že jejich lékař čeká na nový posudek od odborného lékaře. „Pokud se lidé objednávají k odbornému lékaři, tak ty termíny bohužel nejsou takové, aby operativně reagovali na jeho potřebu,“ uvedla mluvčí ČSSZ Jana Butanová. Případ už sice začalo řešit i ministerstvo, kam podněty od občanů také chodí, kdy se ale lidé konečně dočkají změny, se neví. „Záleží na tom, zda je to pochybení v jednotlivých případech, nebo je na vině celý systém,“ dodala mluvčí resortu Viktorie Plívová.