Přechody podnítila změna legislativy. Podle reformní novely zákona o veřejném zdravotním pojištění je od 1. prosince možné měnit pojišťovnu jednou za rok vždy k 1. lednu, přestup ztěžuje půlroční čekací doba.
Dosud se mohla pojišťovna měnit jednou za rok k prvnímu dni čtvrtletí. Kdo nestihl požádat o změnu do konce listopadu, může o ni požádat kdykoli do konce prvního pololetí 2012, pak si počká půl roku a u nové pojišťovny bude od 1. ledna 2013. Změna má zabránit účelovému přetahování pojištěnců. Pojišťovny díky ní mohou dlouhodobě plánovat příjmy z vybraného pojistného.
Roli v rozhodování pojištěnců hrál i skandál kolem projektu IZIP, na který VZP vydala za devět let zhruba 1,8 miliardy korun. Systém elektronických zdravotních knížek přitom stále plošně nefunguje.
Podle předběžných údajů z poloviny listopadu měla VZP záporné saldo, což je rozdíl mezi přírůstkem a úbytkem pojištěnců. V přírůstku jsou příchody i nově narození, v úbytku odchody a zemřelí. VZP měla výsledek minus 23 000, ostatní pojišťovny byly v plusu.
Největší nárůst zaznamenala Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra s téměř 24 000, velký nárůst měly také Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance s téměř 15 000, Vojenská zdravotní pojišťovna s více než 12 000 a Česká průmyslová zdravotní pojišťovna s téměř 11 000 nových klientů. Revírní bratrská pokladna měla nárůst necelé 2 500 a Oborová zdravotní pojišťovna a Zdravotní pojišťovna Škoda shodně po zhruba 1 300. Reálné údaje ke konci listopadu, které ukážou přesuny i z posledních dní, zatím nejsou.
Pro VZP je podle Roda zajímavější fakt, že se stále častěji setkávají s pojištěnci, kteří přijdou od zaměstnaneckých pojišťoven s vysvětlením, že tam měli problém s úhradou vážné nemoci. Vliv na změnu pojišťovny mají i lékaři. Pokud jim některá pojišťovna dává příliš tvrdé sankce, radí svým pacientům, aby přešli jinam. Pacienti to obvykle ze solidarity se svým lékařem udělají.