Bušek své svědectví přinesl při procesu s bývalým vedoucím samostatného oddělení Finančního analytického útvaru ministerstva financí (FAÚ) Jiřím Kudlíkem a jednatelem firmy Crassus Petrem Müllerem, kteří se podle žalobců na miliardovém podvodu podíleli. Bušek uvedl, že Müllera nezná, jeho úlohu v kauze označil za „marginální“. Podobně se vyjádřil i ve vztahu ke Kudlíkovi. „Pan Tykač, já a další,“ odpověděl Bušek na dotaz předsedy senátu Kamila Kydalky, kdo vytunelování CS Fondů zorganizoval.
„Nebyla to žádná neobvyklá operace. Zavolal Tykač a řekl: 'Mám tady nějakou další práci, potřebuji servis',“ prohlásil Bušek. Prostřednictvím své firmy Iceberg měl prý za úkol „obchod“, tedy vyvedení peněz, zorganizovat a dohlížet na to, aby další údajný aktér transakcí, německý obchodník Klaus Peter Schimmelpfennig, jehož označil za svého přítele, s financemi „nikam nezdrhnul“.
Asi 1,23 miliardy korun podle spisu putovalo v březnu 1997 z Česka z účtu společnosti Swirlglen na účet firmy Treuunion v Lucembursku. Schimmelpfennig již dříve soudu sdělil, že byl v představenstvu Treuunion, podle časopisu Týden byl majitelem společnosti a založil i Swirlglen. „To je otázka na vás, pane státní zástupce. Vypovídám teď, protože jsou u mě ty věci promlčené. Ti, co tady mají sedět - Tykač, Schimmelpfennig, já a další - ti tady nesedí. Takže je to otázka na vás,“ odpověděl Bušek na dotaz žalobce, proč se rozhodl vypovídat až nyní.
O peníze se měli poděli Tykač s Buškem
Schimmelpfennig a Bušek uvedli, že vyvedeno bylo přes 70 milionů německých marek. Podle dobového kurzu suma odpovídá částce, která opustila Česko. Schimmelpfennig tvrdí, že za menší část sumy se zaplatily různé výdaje, například bankám. Na účtu Treuunion pak podle něho zbylo zhruba 54 milionů marek. O ty se pak prý půl na půl podělili Tykač s Buškem.
Bušek dnes řekl, že z celkové částky se za asi 32 milionů marek zaplatily nutné výdaje. Šlo prý například o platby za právní servis, odborníky nebo správu offshorových společností na Gibraltaru nebo v Lichtenštejnsku. Tykač prý následně dostal asi 20 milionů marek. On sám údajně nakonec přišel zkrátka a „v podstatě na tom prodělal“. „My jsme si s panem Tykačem žádné doklady o praní jeho špinavých peněz nedávali,“ odpověděl Bušek na dotaz Kydalky, zda má nějaké dokumenty k putování peněz z CS Fondů po zahraničních účtech.
Tykač už v letech 2006 až 2008 čelil kvůli tunelu v CS Fondech obvinění, jeho stíhání však žalobci zastavili. Bušek o sobě podle médií v 90. letech říkal, že je tunelářem, protože tunelování je v Česku legální.
Tykačův mluvčí Jan Chudomel dříve k nařčení z účasti na vytunelování CS Fondů uvedl, že jde o důsledek neúspěšného pokusu o vydírání Tykače. Asi v polovině loňského roku prý podnikatele kontaktovali lidé vyslaní Buškem a chtěli „významnou finanční částku“ za to, že nevyužijí procesu v kauze CS Fondů k Tykačově kriminalizaci. Z jejich vyjádření podle Chudomela vyplynulo, že se na vyvedení peněz z CS Fondů podíleli, ale jejich jednání je již promlčeno. Na rozdíl od Tykače, který byl stíhán.
Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů čtyři nepodmíněné tresty - odvolací soud poslal v roce 2007 dva jednatele obchodníka s cennými papíry - společnosti Umana - Josefa Matoulka a Vladislava Nadě, makléře Umany Tomáše Roitha a šéfa představenstva investiční společnosti CS Fond Václava Vojtíška do vězení na osm, pět a dvakrát čtyři roky.