Oheň o velké noci – symbol smrti a očisty

Oheň a světlo patří k nejstarším přírodním symbolům, které naznačovaly přítomnost Boží a sílu Boží. Oheň symbolizuje zároveň Boží lásku, která plane a hřeje i uprostřed chladu a temnoty. Pro člověka je oheň nezbytnou podmínkou pozemského života: dává teplo, dává světlo, přináší potěšení i radost. Zároveň je i pradávným symbolem smrti a očisty. Toto všechno se střetává ve velikonoční symbolice paradoxů: život i smrt, láska i očištění. A právě ohněm začínají velikonoční obřady. Podrobnosti k tématu na serveru Víra.cz.

Vzkříšení Ježíše Krista je pro křesťany centrálním bodem jejich víry, smrt není konec, ale začátek nového života. Proto se o Velikonocích zvěstuje, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí. Protože jsou Velikonoce hlavním křesťanským svátkem, jsou i obřady veliké noci jedinečnou formou liturgie, která se každoročně slaví jen jednou.

Prožít Velikonoce, to je přejít ze smrti do života, znamená věřit ve vzkříšení

„Utrpením Pán přešel ze smrti do života a otevřel cestu nám, kteří věříme v jeho vzkříšení, abychom ze smrti do života přešli i my. Není nic velkého, že Ježíš zemřel, tomu věří i pohané, židé a bezbožníci; tomu věří všichni. Skutečně velkou věcí je věřit, že vstal z mrtvých. Vírou křesťanů je Kristovo zmrtvýchvstání.“ Sv. Augustin


Kristus je světlem pro tento svět, symbolizuje jej hořící svíce

Úvodní část obřadu „Slavnost světla“ vyjadřuje křesťanskou víru, že Ježíš Kristus je světlem pro tento svět. Obřad „Velké noci = Velikonoc“ začíná po západu slunce. V kostele se zhasnou všechna světla a věřící se shromáždí před kostelem, kde je zapálen velikonoční oheň. Kněz poté vychází z kostela, požehná ohni velikonoční svící – paškál, kterou rozsvítí od hořícího ohně se slovy: „Ať slavné Kristovo vzkříšení naši tmu ve světlo promění.“ Svíci pozdvihne a zpívá: „Světlo Kristovo“ (Lumen Christi) a všichni odpovídají: „Sláva tobě Pane“(Deo gratias). Hořící svíce symbolizuje Ježíše Krista.

Věřící vchází za knězem, jenž nese paškál, do tmavého kostela. Průvod symbolizuje Kristova slova: „Já jsem světlo světa; kdo mne následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.“ U vchodu do kostela kněz podruhé pozdvihne paškál a všichni přítomní si od paškálu a od sebe navzájem připalují své svíčky. Světlo se tak působivě šíří mezi lidmi a osvěcuje setmělý prostor.

Každý z přítomných se tak stává příjemcem světla,
nositelem světla a tím, kdo světlo předává dále.
Potemnělý chrám může být i symbolem hrobu, či světa bez lásky,
do kterého se postupně šíří světlo a láska Vzkříšeného.

V kostele kněz umístí paškál na přední místo, věřící zpívají slavnostní velikonoční chvalozpěv a po celou dobu stojí a drží v rukou své hořící svíce. Chvalozpěv neboli Exsultet uvádí věřící do nitra Kristova velikonočního tajemství. Významným tématem tohoto prastarého hymnu jsou díky a chvalozpěv za světlo a událost veliké noci pro vykoupení.

Postřehy od věřících
Velikonoce – hlavní křesťanský svátek a jejich poselství pro dnešního člověka
Dnešní svět kolem nás se jeví jako zápas o přežití. To je do jisté míry správné. Ale právem se ptáme, zda to je celý cíl našeho života. Často to vypadá, že „zkratky“, které obcházejí zákony, slušnost, vztahy … mají dnes navrch. Základní poselství Velikonoc ale říká: Zlo ve všech rozměrech je překročeno. Je tu ještě jiný zákon, který bude stát v konečném součtu jako klíčový. To je zákon nezištné sebedarující lásky našeho Boha!

Velikonoce se týkají každého, kdo přes všechno opravdu těžké, složité a bolestné, nepřestal věřit v dobro. Velikonoce zvěstují všem bez rozdílu víry a náboženství: Bůh bude mít poslední slovo. Nespočívá v pomstě, zdrcujícím rozsudku či utrpení lidí. Spočívá ve vítězství života nad smrtí.

Dobro (Bůh) zvítězí nakonec vždy nad zlem, i kdyby se to na chvíli (a třeba i dlouhou) jevilo naopak. Naděje, že konečné slovo ve světě, ale i v životě každého člověka bez rozdílu, může mít Bůh se svým odpuštěním a uzdravující mocí, se svou nekonečnou úctou a láskou ke každému jednotlivému člověku i s jeho celým životním příběhem.

Článek vychází z informací náboženského serveru Víra.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejisté zavedení celostátního referenda. Vládě chybí hlasy opozice

Vládní koalice má malé šance na prosazení celostátního referenda. Ke změně ústavy potřebuje i podporu části opozičních poslanců. Ti jsou ale k plánovanému návrhu skeptičtí. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce s nevládními subjekty jednat, podporu si slibuje od Pirátů. Jenže ti se schůzky ani nechtějí zúčastnit, i když sami mají všelidové hlasování mezi prioritami. Teď říkají, že vládě nevěří kvůli jejímu přístupu k dezinformacím. Klamavé zprávy považují za nebezpečí pro konání referend.
před 1 hhodinou

Zaměstnavatelé řeší chyby jednotného měsíčního hlášení

Někteří zaměstnavatelé řeší problémy při podávání jednotného měsíčního hlášení. Chybovost se pohybuje kolem tří procent. Nejčastěji se podle účetních i správy sociálního zabezpečení týká oprav už odeslaných formulářů. Systém má nahrazovat až pětadvacet listin pro různé úřady.
před 2 hhodinami

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 12 hhodinami

Kněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené

Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou připomínat každý rok 17. června. Bula a Drbola patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Armádní techniku i výcvik si na Bahna přišly prohlédnout tisíce lidí

Tisíce lidí od sobotního rána proudily na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představila dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohli zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoPolitické spektrum: hnutí MY, Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT, Aliance pro budoucnost

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 6. června přijali Jiří Štěpán (hnutí MY), Hana Janišová (Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT) a Pavel Sehnal (Aliance pro budoucnost). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 17 hhodinami

Chci být víc vidět a pomáhat řešit problémy, říká nová ombudsmanka

Příští ombudsmanka Eva Kostolanská chce prohloubit komunikaci s občany i médii, a zvýšit tak povědomí o práci veřejného ochránce práv. Řekla to v Událostech, komentářích. Plánuje se taky sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a probrat s ním přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva. Ve funkci po složení slibu 18. června nahradí Stanislava Křečka. V pátek ji zvolili poslanci.
před 18 hhodinami

Úniky dat či zahlcení serverů. Menší firmy už půl roku hlásí kybernetické útoky

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.
před 23 hhodinami
Načítání...