O trojici telefonátů ze 4. července informoval policejní prezident Petr Lessy poslance z bezpečnostního výboru sněmovny v rámci včerejšího jednání. Kalousek mu měl vyčítat postup policie v šetření předražené vojenské zakázky a prý měla padnout i hrozba osobního postihu. Šéf státní kasy dnes ovšem Lessyho výpověď popřel a označil za jednu ze série policejních provokací vůči jeho osobě.
Lessyho už včera kritizoval také ministr vnitra Jan Kubice. Vytknul mu, že mu o rozhovorech s Kalouskem nepodal zprávu. Policejní prezident argumentoval tím, že není orgán činný v trestním řízení, do vyšetřování případu CASA zasahovat nemůže, a proto Kalouskův telefonát nepovažoval ani za ovlivňování. Paralelně s případem CASA se tak v české politice rozehrál boj o pozici šéfa českých policistů.
Zimmel: Informovat Kubiceho? Jen by proti Lessymu získal spojence
„Policejní prezident je v poměrně složité situaci. Spolupráce mezi ním a ministrem vnitra očividně není dobrá,“ konstatoval v Hyde Parku ČT24 někdejší elitní policista a ředitel již zrušené finanční policie Vladimír Zimmel. Napjaté vztahy mezi Lessym a Kubicem stojí podle něj také pravděpodobně za tím, proč policejní prezident ministra o telefonu neinformoval.
„Ministr vnitra dává dlouhou dobu najevo, že chce policejního prezidenta odvolat. V situaci, kdy by ho policejní prezident o telefonátu informoval, tak by ministr Kubice získal ve vládě dalšího spojence pro případné rozhodování o odvolání policejního prezidenta (tzn. Miroslava Kalouska – pozn. red.),“ říká Zimmel. „V případném předání zprávy nevidím žádný zisk pro fungování policie,“ dodává s tím, že Lessy navíc povinnost informovat Kubiceho neměl; v telefonátu totiž nedošlo ke spáchání trestného činu.
Jak šel s Lessym čas
Petr Lessy byl do funkce policejního prezidenta jmenován 24. ledna 2011. Původně působil jako náměstek ředitele jihomoravské policie. V pozici šéfa českých policistů vystřídal Oldřicha Martinů, který byl do funkce jmenován v době působení Ivana Langera v čele ministerstva vnitra a jehož odvolání si de facto vymínil tehdejší ministr vnitra Radek John. Boj o křeslo policejního prezidenta na přelomu let 2010 a 2011 také způsobil vůbec první vážnou krizi koaličního kabinetu Petra Nečase.
Lessy byl od okamžiku svého jmenování ve spekulacích spojován právě s ministrem vnitra Radkem Johnem, a jeho pozice se proto destabilizovala ve chvíli, kdy byl John nucen z postu ministra vnitra 11. dubna 2011 (čili dva měsíce po Lessyho jmenování odejít). Za důvod pro Johnovo odvolání Nečas označil jeho manažerské potíže při řízení rezortu. Lessyho pozice pak ještě oslabila ve chvíli, kdy letos v květnu odešly VV, jež ho podporovaly, z vlády.
Zimmel kritizuje i Kalouska
Razance, s jakou ministr financí Miroslav Kalousek v případu Vlasty Parkanové vystupoval (a nezáměrně tak otevřel aféru, která se týká přímo jeho), je podle Zimmela motivovaná snahou policejní vyšetřovatele zastrašit. „Obávám se, že důvodem agresivní rétoriky ministra financí je snaha ovlivnit postupy polciejních orgánů tak, aby se těmto kauzám vyhnuly,“ soudí bývalý šéf finanční policie, podle kterého je Kalouskovo jednání „typické pro zločinecké prostředí a je velmi netypické pro vyjadřování člena vlády“.
Policejní postup v kauze CASA Zimmel ocenil. „Je načase, že se policie začala těmito druhy kriminálních kauz zabývat,“ podotkl. „Všichni máme plné zuby předražených obchodů, na kterých se napakuje několik vychytralých šizunků a všichni ostatní to zaplatíme. Je proto namístě, že policie tyto případy začala otvírat. Velmi se obávám, že při těchto atacích to může být nejen první vlaštovka, ale možná že i poslední.“
