Praha – František Fajtl, válečný hrdina, který s nasazením života bojoval ve Francii, Velké Británii i při osvobozování Československa, se musel po druhé světové válce vyrovnávat s nepřízní osudu. Poznal i nevděk a ponížení, jeho jméno je ale i přesto dnes pojmem. Jeho výjimečný život zdobila především osobní statečnost, touha po svobodě, věrnost a oddanost vlasti. V roce 1942 byl dokonce jmenován velitelem 122. britské perutě, a stal se tak prvním Čechem, který velel peruti složené převážně z britských letců.
František Fajtl – válečný letec a muž s plnovousem
Fajtl se k letectvu dostal na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě. Krátce po okupaci Československa v roce 1939 utekl do Polska, odkud se s transportem dalších českých letců dostal do Francie. Zde byl spolu s nimi zařazen nejprve do 104. francouzského leteckého pluku v Dugny-Bougret nedaleko Paříže. Absolvoval zde několik výcviků, učil se francouzsky, aby mohl nastoupit k bojovému útvaru. Fajtl, který létal na strojích Morane a Bloch, patřil mezi stovku českých pilotů, kteří tvořili téměř třetinu francouzského stíhacího letectva a podařilo se jim zničit 158 německých nepřátelských letounů.
V bitvě o Londýn bojoval za Royal Air Force
Po kapitulaci Francie se Fajtlovi podařilo dostat lodí přes Afriku a Gibraltar do Velké Británie, kde absolvoval výcvik na strojích Hawker Hurricane I a později Spitfire. V bitvě o Londýn bojoval u 1. a 17. perutě Royal Air Force (RAF), od května 1941 byl již příslušníkem 313. československé perutě. V říjnu 1940 si připsal na své konto první sestřelený německý bombardér.
V dubnu 1942 byl Fajtl jmenován velitelem 122. britské perutě s názvem City of Bombay a stal se tak prvním Čechem, který velel peruti složené převážně z britských letců. Po bitvě s nepřátelskými letouny byl sestřelen v severní Francii v blízkosti města Dunkerque. Podařilo se mu nouzově přistát na poli, z jeho stroje šlehaly plameny, hrozil i výbuch, ale Fajtlovi se jako zázrakem podařilo vyváznout bez zranění a schovat se v nedaleké strouze. Přes mnohé útrapy provázené celkovým vyčerpáním i vězněním v zajateckém táboře se Fajtl dostal přes Španělsko zpět do Británie.
Po komunistickém převratu Fajtla zatkli a uvěznili
Zde převzal velení 313. perutě a se svou jednotkou se zúčastnil několika vojenských operací. Někdy v tomto období si také začal pěstovat svůj charakteristický plnovous, který zdobil jeho tvář až do konce života. V únoru 1944 jeho britská mise skončila a přesunul se do Sovětského svazu, kde se podílel na utvoření 128. čs. stíhací perutě a poté 1. čs. stíhacího pluku. V bojích na podporu Slovenského národního povstání tak již létal na stíhačkách Lavočkin.
Po válce získal hodnost podplukovníka a po komunistickém převratu byl z armády propuštěn, zatčen a degradován na vojína. Po propuštění z vězení Fajtl pracoval jako účetní stavebního podniku v Lounech. V polovině šedesátých let byl částečně rehabilitován. Úplné rehabilitace se dočkal až po roce 1989, povýšili ho do generálské hodnosti. Zemřel 4. října 2006 ve věku 94 let. Po Fajtlovi nese jméno obchodní akademie a park v Lounech, základní škola v pražských Letňanech, kterou zdobí i jeho pamětní deska, a ulice v pražské Ruzyni.