Zásadní změnu ve vedení kraje si před volbami přálo 72 procent lidí, z toho 30 procent určitě a 42 procent spíše. Tento názor zastávali spíše starší voliči mezi 45 a 59 lety. Zásadně proti změně byla jen tři procenta lidí. Výsledky výzkumu vycházejí z reprezentativního vzorku více než 1 600 respondentů v celé České republice týden před volbami.
Celostátní témata dominovala i u krajských voleb. Drtivá většina voličů chce, aby se výsledky krajských voleb promítly do celostátní politiky, například aby vedly ke změně vlády nebo k rezignaci předsedů stran.
Lidé tedy volají po změně. Většina voličů ale neočekává od nového krajského zastupitelstva zásadní kvalitativní změnu. Podle 62 procent bude nově zvolené krajské zastupitelstvo stejné. „Z výsledků je cítit skepse, lidé mají pocit, že svým hlasem nic nezmění,“ uvedla Ředitelka výzkumu SC&C Jana Hamanová. „V případě, že bude volební účast nižší, bude to nahrávat levicovým stranám,“ dodala.
Většina lidí netuší, kdo jim v kraji vládne
„Ve výsledcích se promítá určitá naštvanost, rozladěnost voličů a projevuje se to spíše na levé části voličského spektra. Je zajímavé, že čtvrtina těch, kteří si přejí změnu, vlastně vůbec neví, kdo v tom kraji vládne. Je to taková typická česká naštvanost na všechno,“ komentoval výsledky Jan Tuček, ředitel sociologické společnosti STEM/MARK.
Jen 24 procent dospělých totiž dokázalo správně odpovědět, které strany stojí v čele kraje. Nejpřesnější informace měli Pražené. Špatně odpovědělo 42 procent dotázaných a dalších 34 procent se do odpovědi ani nepouštělo a rovnou přiznalo, že neví. Paradoxně hůř se orientují potenciální voliči ČSSD a KSČM, tedy stran, které ve většině krajů buď otevřeně, nebo skrytě vládly.
Pro lidi jsou nejdůležitější komunální volby
Současné kraje existují 12 let. 66 procent voličů si myslí, že se samospráva tohoto druhu osvědčila. Dlouhodobě z průzkumů ale vychází, že pro lidi jsou nejdůležitější volby komunální. I v našem průzkumu je tak označilo 30 procent lidí. Podobně si vedou i volby do Poslanecké sněmovny. Krajské volby považuje za nejdůležitější 17 procent lidí, prezidentské 14 procent a senátní volby společně s volbami do evropského parlamentu považuje za nejdůležitější jen tři procenta lidí. 33 procent lidí je naopak považuje za nejméně důležité.
