Volby doprovází nebývalý zájem, kolik nás budou stát?

• mav

11. 1. 201311. 1. 2013|Zdroj: ČT24

Volba prezidenta

Zdroj: Josef Vostárek/ČTK

Praha - První den přímé volby prezidenta v Česku po osmi hodinách hlasování skončil. Provázel jej podle očekávání vysoký zájem voličů. Hlasovat jich přišlo podle odhadu volebních komisařů kolem dvou pětin. Celková účast by tak mohla dosáhnout až 70 procent. Po noční přestávce se volební místnosti otevřou v sobotu v osm hodin ráno. V sobotu mohou lidé volit od 8:00 do 14:00. Výsledkům se bude podrobně věnovat speciální volební studio ČT24 - v sobotu od 13:30. Celá přímá volba prezidenta přijde stát na 625 milionů korun.

„Volební účast se zpravidla pohybuje do 40 procent a stále se zvyšuje. Je vidět, že volba prezidenta lidi zajímá,“ uvedl Peter Garláthy z olomouckého krajského úřadu. Za nesrovnatelnou s loňskými volbami do krajských zastupitelstev a Senátu označil nynější účast Tomáš Lang ze zlínského magistrátu. „Lidí chodí poměrně hodně, někde se tvoří dokonce i fronty,“ přitakávala Eva Krutková ze vsetínské radnice.

Jen za první tři hodiny si přišlo svého prezidenta vybrat kolem 20 procent voličů, což je podobné číslo jako při posledních dvou sněmovních volbách. V roce 2010 přitom celková účast dosáhla téměř 63 procent, o čtyři roky dříve přesáhla 64 procent. Volby neprovázely žádné incidenty. 

Během pátku přišli odvolit i všichni kandidáti na Hrad

Do volby se během dneška zapojili i všichni prezidentští kandidáti. Poslední z nich byla Zuzana Roithová. „Doufám, že přijdou všichni k volbám, když už je přímá volba, a budou volit podle sebe, a ne podle vzedmuté mediální kampaně,“ prohlásil dnes současný prezident Václav Klaus.

Volební komisaři hlásili největší zájem hned po zahájení hlasování. Před některými volebními místnostmi se lidé dokonce tísnili. Pár z nich se dokonce dožadovalo toho, aby mohli hlasovat ještě před druhou hodinou odpolední. 

Kolik stojí přímá volba prezidenta? 

Náklady probíhajícího hlasování by podle odhadů měly dosáhnout 625 milionů korun. Ve srovnání s jinými typy voleb jde zatím o nejvyšší částku, s jakou ministerstvo vnitra kdy počítalo. Pouhé jedno kolo hlasování o budoucím prezidentovi totiž bude stát zhruba stejně jako volby do Poslanecké sněmovny nebo referendum o přistoupení k Evropské unii. 

Minulá prezidentská volba přitom státní kasu příliš nezatížila. Stála jen 15 milionů korun. Největší položku na volebním účtu přitom tvoří lidé ve volební komisi, celkem 417 milionů. Za loňské volby do Senátu podle odhadů ČT zaplatil stát minimálně půl miliardy korun. Podobně stály i volby do Poslanecké sněmovny. 

Volební komise: 417 milionů 

„Členové komise dostanou 1 300 korun, pro zapisovatele je to 1 500, pro předsedu komise je to 1 600,“ přiblížila předsedkyně volební komise Marie Minichthalerová. Jen za telefonování utratí komise 30 milionů korun. Ve volebních místnostech se také myslí i na jídlo a pití, každý ze sedmi členů komise dostane vedle balené vody i jednu 80korunovou stravenku na den. 

Volební místnosti: 43 milionů 

Vyklizení, pronájmy a vybavení zhruba 15 tisícovek volebních místností vyjde přibližně na 43 milionů. „Škola dostává odměnu za každou volební místnost, kterou má. Dostáváme zhruba 2 000 za jednu místnost,“ vysvětluje ředitel ZŠ Na Chodovci Miloslav Ráž. 

Sčítání hlasů: 98 milionů 

Sčítání hlasů pak stojí 98 milionů. V sobotu bude u nových počítačů sedět přes tři tisíce lidí. Na jejich platy a odměny půjde 25 milionů. Největší část rozpočtu připadá podle místopředsedy ČSÚ Stanislava Drápala na osobní výdaje, přesčasy, mzdy a odměny. 

Policie: 30 milionů

Hlasovací lístky: 20 milionů 

Policie pak bude stát 30 milionů. O deset milionů méně činí částka za hlasovací lístky. Hlasovacích lístků bylo vytištěno přes dvacet milionů a jeden tak vyjde na necelou korunu.

Bude jasno už v sobotu večer?

Hlavní výsledky by měly být známy do sobotního podvečera. V případě, že žádný z devíti kandidátů nezíská v prvním kole více než 50 procent hlasů, bude se za dva týdny konat kolo druhé, do něhož postoupí dva kandidáti s největším počtem hlasů z kola prvního.

Lidé si mohou vybrat z devíti kandidátů. Mezi první voliče tradičně patřili mnozí politici včetně uchazečů o křeslo hlavy státu. Hned po druhé hodině například volil premiér Petr Nečas (ODS).

Volí se i na Slovensku a v Německu

Do první přímé volby prezidenta chtějí zasáhnout i Češi pobývající na Slovensku. Na otevření volební místnosti na české ambasádě čekal v centru Bratislavy hlouček lidí, další voliči přicházeli průběžně. Během prvních tří hodin své voličské právo využilo kolem 120 českých občanů. Na zvláštním seznamu voličů, do kterého se zapisují Češi s bydlištěm na Slovensku, má přitom velvyslanectví 417 jmen.

Také v Německu mají Češi o prezidentské volby zájem. V Berlíně už odvolila polovina krajanů zapsaných na volebním seznamu, v Düsseldorfu třetina. Celkem mohou Češi v Německu volit na čtyřech místech. Kromě ambasády v hlavním městě a konzulátu v Düsseldorfu také na generálních konzulátech v Drážďanech a v Mnichově.

V Americe začal druhý volební den 

První volební den v Česku skončil v době, kdy je kvůli časovému posunu v plném proudu druhý den hlasování na americkém kontinentu, kde se začalo volit už ve čtvrtek. Podle Ivany Krahulcové z ottawského konzulátu je účast mnohem vyšší než při posledních sněmovních volbách.