Aby se žalobou pro velezradu prezidenta republiky mohl zabývat Senát, chybí ještě devět podpisů. Ne všichni jsou ale o smyslu přesvědčeni, jasno nemá zatím ani předseda Senátu Milan Štech (ČSSD). Osmnáct jeho kolegů se ale rozhodlo a iniciativu Elišky Wagnerové a Miroslava Antla už podpořilo. Přesto někteří z nich váhali, zda je nutné seznam podepsaných oficiálně zveřejnit – aby nedošlo k „honu na čarodějnice“.
S tím nesouhlasí první místopředsedkyně horní komory Alena Gajdůšková (ČSSD). „My jsme v Senátu zodpovědní svým voličům. Jsme voleni jednak za politickou stranu, ale také za sebe. Každý máme své svědomí. Nezažila jsem v Senátu, který je navýsost demokratickou institucí, že by někdo byl postihován za svůj názor,“ řekla webu ČT24 Gajdůšková.
Senátor Libor Michálek (nestr. za KDU-ČSL, SZ a Piráty) sice není přesvědčen, zda jednání prezidenta naplňuje pojem velezrady, přesto svůj podpis ke stížnosti připojil. „Je to právo prezidenta. Ale Ústavní soud musí říct, jestli nepřekročil mantinely, které vymezuje ústavní právo. A nakonec to může být signál, že ten přešlap mantinelů byl učiněn,“ vysvětluje Michálek.
Amnestie tématem Událostí
„Veřejného lynče“ se nebojí ani komunistická senátorka Marta Bayerová. „Nebude to horší, než to, co jsem si prožila při volbě do Senátu. Nejsem právník, mně zbývá věřit právnímu rozboru kolegů Antla, Wagnerové a Dienstbiera. Stojím o to, aby se celá věc ještě podrobně probírala na mimořádném jednání,“ prohlásila Bayerová.
Seznam senátorů, kteří se podepsali pod ústavní žalobu:
- Miroslav Antl (nestr. za ČSSD)
- Marta Bayerová (KSČM)
- František Bublan (nestr. za ČSSD)
- Alena Dernerová (nestr. za Severočeši.cz)
- Jiří Dienstbier (ČSSD)
- Alena Gajdůšková (ČSSD)
- Jan Horník (nestr. za TOP 09 + STAN)
- Miloš Janeček (ČSSD)
- Miroslav Krejča (nestr. za ČSSD)
- Libor Michálek (nestr. za KDU, SZ a Piráty)
- Miroslav Nenutil (ČSSD)
- Tomio Okamura (nestr.)
- Vladimír Plaček (ČSSD)
- Radek Sušil (ČSSD)
- Eva Syková (nestr. za ČSSD)
- Petr Šilar (KDU-ČSL)
- Eliška Wagnerová (nestr. za SZ)
- Jan Žaloudík (nestr. za ČSSD)
Skupina třiceti senátorů také už dříve podala Ústavnímu soudu návrh na zrušení části amnestie, konkrétně diskutovaného článku dvě, který ukončuje některé dlouhotrvající trestní stíhání. Podle nich byla porušena základní práva a svobody velkého množství lidí, zejména právo na spravedlivý proces a právo na ochranu majetku. „Nemůžeme čekat a krčit rameny nad tou do nebe volající nespravedlností, která tady vznikla,“ vysvětlila už dříve předkladatelka návrhu Gajdůšková.
Největší kontroverze u amnestie vyvolalo ustanovení, podle nějž Klaus zastavil pravomocně neskončené trestní stíhání, od jehož zahájení k 1. lednu uplynulo více než osm let. Nařízení se dotýká trestných činů se sazbou nepřevyšující desetileté odnětí svobody. Vztahuje se to i na několik velkých hospodářských kauz spadajících pod vrchní státní zastupitelství. Prezident se proti výhradám vyvolaným amnestií několikrát ohradil a označil je za kampaň proti svojí osobě. Nedávno také prohlásil, že by amnestii vyhlásil znovu úplně stejně.