Dienstbier, Gajdůšková, Michálek – známe všech 18 žalujících Klause

Praha - ČT24 se podařilo získat seznam senátorů, kteří se podepsali pod ústavní žalobu na prezidenta Václava Klause kvůli novoroční amnestii. Je jich celkem 18. Aby věc projednal Senát, je ale potřeba celkem 27 podpisů. Zaslání žaloby k Ústavnímu soudu by pak musela horní komora ještě schválit nadpoloviční většinou přítomných.

Aby se žalobou pro velezradu prezidenta republiky mohl zabývat Senát, chybí ještě devět podpisů. Ne všichni jsou ale o smyslu přesvědčeni, jasno nemá zatím ani předseda Senátu Milan Štech (ČSSD). Osmnáct jeho kolegů se ale rozhodlo a iniciativu Elišky Wagnerové a Miroslava Antla už podpořilo. Přesto někteří z nich váhali, zda je nutné seznam podepsaných oficiálně zveřejnit – aby nedošlo k „honu na čarodějnice“.

S tím nesouhlasí první místopředsedkyně horní komory Alena Gajdůšková (ČSSD). „My jsme v Senátu zodpovědní svým voličům. Jsme voleni jednak za politickou stranu, ale také za sebe. Každý máme své svědomí. Nezažila jsem v Senátu, který je navýsost demokratickou institucí, že by někdo byl postihován za svůj názor,“ řekla webu ČT24 Gajdůšková.

Senátor Libor Michálek (nestr. za KDU-ČSL, SZ a Piráty) sice není přesvědčen, zda jednání prezidenta naplňuje pojem velezrady, přesto svůj podpis ke stížnosti připojil. „Je to právo prezidenta. Ale Ústavní soud musí říct, jestli nepřekročil mantinely, které vymezuje ústavní právo. A nakonec to může být signál, že ten přešlap mantinelů byl učiněn,“ vysvětluje Michálek. 

8 minut
Amnestie tématem Událostí
Zdroj: ČT24

„Veřejného lynče“ se nebojí ani komunistická senátorka Marta Bayerová. „Nebude to horší, než to, co jsem si prožila při volbě do Senátu. Nejsem právník, mně zbývá věřit právnímu rozboru kolegů Antla, Wagnerové a Dienstbiera. Stojím o to, aby se celá věc ještě podrobně probírala na mimořádném jednání,“ prohlásila Bayerová.

Seznam senátorů, kteří se podepsali pod ústavní žalobu:

  • Miroslav Antl (nestr. za ČSSD)
  • Marta Bayerová (KSČM)
  • František Bublan (nestr. za ČSSD)
  • Alena Dernerová (nestr. za Severočeši.cz)
  • Jiří Dienstbier (ČSSD)
  • Alena Gajdůšková (ČSSD)
  • Jan Horník (nestr. za TOP 09 + STAN)
  • Miloš Janeček (ČSSD)
  • Miroslav Krejča (nestr. za ČSSD)
  • Libor Michálek (nestr. za KDU, SZ a Piráty)
  • Miroslav Nenutil (ČSSD)
  • Tomio Okamura (nestr.)
  • Vladimír Plaček (ČSSD)
  • Radek Sušil (ČSSD)
  • Eva Syková (nestr. za ČSSD)
  • Petr Šilar (KDU-ČSL)
  • Eliška Wagnerová (nestr. za SZ)
  • Jan Žaloudík (nestr. za ČSSD)

Skupina třiceti senátorů také už dříve podala Ústavnímu soudu návrh na zrušení části amnestie, konkrétně diskutovaného článku dvě, který ukončuje některé dlouhotrvající trestní stíhání. Podle nich byla porušena základní práva a svobody velkého množství lidí, zejména právo na spravedlivý proces a právo na ochranu majetku. „Nemůžeme čekat a krčit rameny nad tou do nebe volající nespravedlností, která tady vznikla,“ vysvětlila už dříve předkladatelka návrhu Gajdůšková.

Největší kontroverze u amnestie vyvolalo ustanovení, podle nějž Klaus zastavil pravomocně neskončené trestní stíhání, od jehož zahájení k 1. lednu uplynulo více než osm let. Nařízení se dotýká trestných činů se sazbou nepřevyšující desetileté odnětí svobody. Vztahuje se to i na několik velkých hospodářských kauz spadajících pod vrchní státní zastupitelství. Prezident se proti výhradám vyvolaným amnestií několikrát ohradil a označil je za kampaň proti svojí osobě. Nedávno také prohlásil, že by amnestii vyhlásil znovu úplně stejně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Dva měsíce před volbami přišli do Událostí, komentářů zástupci sedmi uskupení

Dva měsíce před sněmovními volbami se ve speciálním vydání Událostí, komentářů s moderátorkou Janou Peroutkovou sešli zástupci stran a hnutí, které mají dle průzkumů šanci dostat se do sněmovny. O obraně, rozpočtu, zdravotnictví či bydlení přišli debatovat Radek Vondráček (ANO), Marek Benda (ODS), Tomio Okamura (SPD), Michaela Šebelová (STAN), Zdeněk Hřib (Piráti), Kateřina Konečná (KSČM) a Boris Šťastný (Motoristé).
před 6 hhodinami

Nové studně budou levnější, u odborníků však novela budí spíše rozpaky

Ze tří stovek korun se poplatek za povolení studny loni v červenci zvýšil na deset tisíc korun, letos od srpna pak klesl na pět tisíc korun. Je to jeden z výsledků stavební novely, letos už páté. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě však tvrdí, že se v předpisu nadále těžko orientuje i odborník a uvítala by komplexní pozměňovací návrh. To ministerstvo pro místní rozvoj odmítá.
před 7 hhodinami

Státní rozpočet v červenci skončil v deficitu 168,2 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl 168,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je tak nejnižší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni stát za stejné období roku hospodařil se schodkem 192,3 miliardy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bitcoinový audit podle Decroix ukazuje, že ministerstvo nic netají

Externí audit bitcoinového daru podle ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) ukazuje, že její resort netají žádná zjištění, která by nechtěl publikovat. První část auditu je již zveřejněná a na konci srpna bude pak známá jeho kompletní verze. Podle opozice nezjistil nic nového. Koaliční partneři chtějí počkat na celkové dokončení a zároveň žádají prošetření celé transakce, zda nedošlo k trestnému činu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Výše sankce za předčasný konec u dodavatele energií podléhá nově limitu

Dodavatelé energií budou od pátku pokutovat zákazníky, kteří předčasně ukončí smlouvu, podle nových pravidel. Sankce bude nově představovat až čtyřicet procent z částky, kterou by zákazníci jinak zaplatili při trvání smlouvy do jejího konce. Dosud se dodavatelé museli řídit pouze zásadou přiměřenosti. Počítá s tím novela energetického zákona, která upravuje i některé další podmínky ve vztahu mezi obchodníky a spotřebiteli. Novela také posílila některé kompetence Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
před 12 hhodinami

Policie dočasně vypnula systém identifikace obličejů na ruzyňském letišti

Policie v pátek dočasně vypnula systém automatické detekce obličejů na pražském Letišti Václava Havla. Důvodem je nová evropská legislativa o umělé inteligenci (AI). Systém fungoval od roku 2019 a pomohl zadržet 155 hledaných osob.
před 15 hhodinami

Úprava pravidel otevírá dveře vysokým dřevostavbám

V Česku bylo v roce 2024 postaveno více než čtrnáct tisíc rodinných domů, z nichž 1906 byly dřevostavby. To odpovídá podílu 13,6 procenta. Ze dřeva lze ale stavět i veřejné budovy, školy či bytové domy. Konkrétně těch ovšem v Česku zatím vzniká jen velmi málo. Navrhování vícepodlažních dřevěných staveb má za cíl zjednodušit úprava stavební normy, jež vstoupila v platnost prvního srpna.
před 17 hhodinami

Porodnice v Prachaticích skončí, loni se v ní narodilo nejméně dětí v Česku

Porodnice v prachatické nemocnici ukončí od září provoz. Důvodem je nízký počet porodů a s tím související nedostatečná praxe zdravotníků, kteří tam pracují. Loni se v této nemocnici narodilo 146 dětí, což bylo nejméně ze všech nemocnic v republice, řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).
před 18 hhodinami
Načítání...