Brno - Kontroverzní novoroční amnestii prezidenta Václava Klause znovu prověřuje Ústavní soud (ÚS). Po neúspěchu senátorského návrhu řeší případ konkrétního člověka, který ztratil šanci získat zpět svůj majetek. Píší to dnešní Lidové noviny (LN). Generální sekretář ÚS Ivo Pospíšil České televizi potvrdil, že soud se věcí již nějakou dobu zabývá. Kdy bude znám verdikt, nechtěl předjímat, stejně jako výsledek. K zásadní změně postoje soudu je ale skeptický.
Ústavní soud opět řeší amnestii
„Nadále je tu usnesení, ve kterém Ústavní soud konstatoval, že obecně mu nepřísluší se amnestijním rozhodnutím zabývat, tudíž zde prostor pro změnu postoje příliš není,“ myslí si Pospíšil.
LN uvedly, že vedení Ekologického právního servisu (EPS) našlo člověka, kterému zastavení stíhání dlouho vyšetřovaných kauz zmařilo šanci na získání ztracených peněz. „Je veřejným zájmem, aby byly vyčerpány veškeré možnosti právní obrany proti amnestii,“ uvedl právník Pavel Franc z EPS. Právníci EPS otevřeli dva případy, podle listu ale pokračují jen v jednom. Podali správní žalobu a navíc ústavní stížnost. Upozorňují na to, jak amnestie zasáhla do lidských práv.
ÚS se amnestií zabývá znovu, přestože již před měsícem odmítl podnět skupiny senátorů, kteří žádali zrušení právě abolice (zastavení stíhání). „Proto jsme i podklady doplnili, vysvětlujeme, že situace je jiná a důvody odmítnutí podání senátorů nedopadají na náš případ,“ řekl právník Pavel Černý.
Generální sekretář Ivo Pospíšil:
„Pokud by jediný člověk, který se cítí amnestií – abolicí poškozen, mohl zvrátit aboliční rozhodnutí poukazem na zásah do práv jednotlivce – to je to, co bude muset Ústavní soud ještě posoudit, jestli tahle vazba hraje nějakou roli při připuštění ústavní stížnosti. Pokud by ji připustil a přezkoumal, tak hypoteticky na základě této jedné individuální stížnosti by mohl zneplatnit celé aboliční rozhodnutí. Ale to je hypotetická situace a domnívám se, že k ní nedojde.“
Václav Klaus vyhlásil amnestii na Nový rok u příležitosti 20. výročí vzniku České republiky. Prominul nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody, které byly uloženy do konce loňského roku a nepřevyšují jeden rok v cele. Amnestie se týkala také trestů odnětí svobody u lidí, kterým letos bude 75 let a délka jejich trestu nepřesáhla deset let.
Největší kontroverze vyvolalo ustanovení, podle nějž Klaus zastavil pravomocně neskončené trestní stíhání, od jehož zahájení k 1. lednu uplynulo více než osm let. Nařízení se dotýká trestných činů se sazbou nepřevyšující desetileté odnětí svobody. Vztahuje se to i na několik velkých hospodářských kauz spadajících pod vrchní státní zastupitelství. Klaus se proti výhradám vyvolaným amnestií několikrát ohradil a označil je za kampaň proti své osobě.
5 minut
Rozhovor s Ivo Pospíšilem
