„To, že jsme ztratili téměř monopolní firmu, není zásluhou jen Aleše Hušáka, ale především vlastníků. A my jako rozhodující vlastníci za to samozřejmě neseme hlavní vinu. (…) Tehdejší vedení v čele s předsedou ČSTV Pavlem Kořanem nečinilo nic a podléhalo polopravdám a iluzím pana Hušáka,“ prohlásil Jansta.
ČSTV se ale i tak podle svého právníka Aleše Rozehnala domnívá, že Aleš Hušák nese odpovědnost za ztrátu akciového podílu ČSTV, který měl hodnotu zhruba dvě miliardy korun. Svaz také rozšířil trestní oznámení o další tři trestné činy, kterých se měl Hušák dopustit – podle svazu například vyváděl z firmy peníze, což údajně dokládá i hospodaření firmy, které se výrazně zlepšilo pod novým majitelem.
Miroslav Jansta, předseda ČSTV:
„Sazka byla po celou dobu řízena tak, jak Aleš Hušák uvedl na své pamětní desce, kde se dovolává diktatury jako správného nástroje řízení, o němž tvrdí, že se musí osladit cukrem a používat bič. Cukrem byly samozřejmě ohromné odměny, výlety do Los Angeles, na Mallorku, pořádání opulentních večírků a další podobné věci. Bičem bylo vyhrožování těm nepohodlným, vydírání a zastrašování.“
Další dva miliony korun ČSTV žádá po Hušákovi za poškození dobrého jména svazu i českého sportu obecně a chce od Hušáka také omluvu. K žalobě se nejspíš připojí i další akcionáři bývalé Sazky – Český olympijský výbor a Autoklub. Zvažují to i Sokol a Sdružení sportovních svazů.
Jansta věří, že žaloba má šanci u soudu uspět. ČSTV chce dokázat, že Aleš Hušák podváděl záměrně, sděloval akcionářům neúplné informace a manipuloval s daty. „Důkazů je nashromážděno víc. Získali jsme audity, získali jsme další materiály, které to obsahují. Značnou část jsme získali od insolvenčního správce. Já si myslím, že dokumentace, co se týče valných hromad ČSTV, je velmi dobrá,“ řekl předseda ČSTV v Interview ČT24.
Hušák v minulosti jakékoli pochybení odmítal. K současné žalobě se zatím nijak nevyjádřil. Čeká, až ji dostane osobně, aby si ji mohl prostudovat. „Říkám to čestně a poctivě: Nic o tom nevím, nic jsem nedostal, tak o tom asi těžko můžu hovořit. Já nevím, jak bych to víc vysvětlil,“ sdělil už dříve České televizi. Na spor se ale těší. „Poskytne mi skvělou a bezplatnou reklamu před vydáním mé knihy,“ doufá bývalý vládce Sazky.
V písemné odpovědi pro Českou televizi také zopakoval, že ho vždy podpořila valná hromada, ve které seděli i zástupci ČSTV. Že Hušák nikdy nejednal zcela na vlastní pěst, potvrdila i bývalá mluvčí insolvenčního správce Sazky Lenka Tichá. Pochybení svého bývalého vedení ostatně přiznávají i sportovci. Peníze a omluvu ale chtějí jen po Hušákovi.
Odvolán měl být třikrát
Sám Jansta rozlišuje ve vývoji Sazky dvě období, a to před výstavbou O2 areny a po ní. Před tím, než začala stavba vysočanské haly, prý Hušák řídil Sazku „poměrně dobře“ – firma plnila svoje závazky a vytvořila si vnitřní rezervy.
Zlomovým bodem pro další osud Sazky bylo podle Jansty právě rozhodnutí o výstavbě multifunkční haly, do které se firma pustila bez jakýchkoli vlastních zdrojů. Dokonce ani nevěděla, na kolik celá investice přijde. „První odhad, že bude stát 2,75 miliardy, následně vyletěl až na 9 miliard,“ upozornil Jansta, podle kterého měl být už tehdy Hušák z čela firmy odvolán.
Žaloba ČSTV na Hušáka tématem Událostí
Za další kritický moment, kdy „měl být Hušák odvolán, kdyby ČSTV býval vykonával dobře svoje vlastnická práva“, považuje Jansta rozpad tzv. bankovního klubu, který měl zabezpečit financování Sazky – splácení úvěrů a bondů.
Třetím a posledním varováním, na jehož základě měl ČSTV Hušáka sesadit, bylo rozhodnutí bank začít prodávat svoje pohledávky vůči Sazce. Tyto pohledávky začali skupovat investoři, kteří cítili, že se Sazka stane „snadnou kořistí“. „Tehdy vedení ČSTV – místo aby jednalo, vyměnilo management a nastavilo krizový management – neudělalo nic. Naopak obhajovalo kroky tehdejšího vedení,“ říká Jansta.
Jansta zdůraznil, že jen tři představitelé ČSTV z Hušákových dob – Jaroslava Schejbalová, Ivo Kaderka a Antonín Lébl – se hlasitě ozvali proti laxnímu přístupu, který ČSTV uplatňoval vůči managementu v čele s Hušákem, a způsobu, jakým společnost hospodařila.
Ještě když Sazka fungovala, přitékalo do pokladny ČSTV více než půl miliardy korun ročně. Po krachu firmy ale prodalo sdružení své akcie za symbolickou jednu korunu. V současnosti společnost vlastní skupina KKCG a její loterijní byznys je odhadován na 3,8 miliardy korun.
KDO JE ALEŠ HUŠÁK?
Aleš Hušák vedl loterijní společnost Sazka patnáct let. Právníci tělovýchovné organizace jej kritizují za pronájem soukromého letadla na účet firmy, nákup zámku a kláštera či za mnohamilionové kontrakty s poradenskými firmami. Vyšlo také najevo, že čistá roční mzda a Hušákovy odměny za období 2007 až 2011 činily téměř 275 milionů korun. Jeho průměrný měsíční příjem v letech 2007 až 2010 dosáhl 5,638 milionu.
Sazku nicméně podle žaloby stáhla ke dnu výstavba multifunkční arény v pražských Vysočanech, která stála až devět miliard korun. Bývalé vedení Sazky zároveň v době splácení této investice prý přemrštěně utrácelo. Výdaje za ošacení, auta, nemovitosti či nákup vinařství a uměleckých děl přišly skoro na miliardu.