Ústavní právníci: Vláda v demisi nemá žádná omezení

Praha – Vládu Jiřího Rusnoka zatím deklarují podpořit sociální demokraté, Věci veřejné a komunisté. V tom případě by Rusnokova vláda dostala 91 hlasů. Ale v případě, že bývalá koalice zůstane jednotná a všichni zvednou ruce proti, Rusnokův kabinet důvěru nezíská. Rusnokova vláda musí podat demisi a vládne pak v demisi až do té doby, dokud není jmenována vláda jiná. Podle ústavních právníků Rusnokova vláda i bez důvěry může vládnout a není omezena žádným pravidlem, které by jí zabraňovalo cokoliv dělat.

Pak přichází na scénu opět prezident Miloš Zeman, který musí jmenovat nového premiéra. Buď vezme v úvahu, že bývalá vládní koalice prohlašuje, že má ve sněmovně většinu, a jmenuje premiérkou Miroslavu Němcovou, nebo se opět bude snažit prosadit osobnost dle svého výběru, případně dá šanci sociální demokracii, která vyhrála poslední parlamentní volby.

Ústava ani ústavní pořádek pro tento krok nestanoví žádné lhůty, dokonce ani přesná pravidla. Teoreticky tak může Miloš Zeman s novým jménem vyčkávat až do řádných voleb, i když obecně platí, že má jednat bez zbytečného odkladu.„Nemáme žádné ustanovení, že by vláda v demisi už neměla vládnout nebo by neměla přijímat nějaká opatření. Vláda v demisi může dělat totéž co každá jiná vláda,“ řekl v rozhovoru pro portál ČT24 děkan Právnické fakulty UK Aleš Gerloch.

Nově jmenovaného premiéra a jeho vládu by pak čekal stejný postup jako kabinet premiéra Rusnoka. Tedy hlasování o důvěře, a to do 30 dnů od jmenování. Pokud ani napodruhé neobstojí nová vláda před poslanci, přichází na řadu předseda Poslanecké sněmovny. Na jeho návrh jmenuje prezident nového premiéra, který absolvuje stejné kolečko jako předchozí ministerští předsedové. Ani v případě posledního, třetího pokusu nejsou v ústavě stanoveny žádné lhůty.

Rusnokova vláda s prezidentem
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Gerloch: „Není-li stanovena lhůta, postupuje se bez zbytečného odkladu“

Podle Gerlocha se ale má za to, že není-li stanovena lhůta, postupuje se bez zbytečného odkladu. „Obecně nelze říci, že prezident republiky nebo i jiný orgán nemůže uvádět nějaké důvody, proč nerozhoduje ihned,“ řekl Gerloch portálu ČT24.

Z historie České republiky lze připomenout první Topolánkovu vládu, která v roce 2006 vládla v demisi zhruba čtyři měsíce. „To lze chápat jako kvazi precedent pro tuto situaci. Toho by se mohl prezident republiky nesporně dovolávat, že taková situace už byla a nebyla kritizována,“ dodal Gerloch.

Podle právníka Jana Kysely se situace technicky vzato má tak, že dokud nebude jmenovaná nová vláda, Rusnokova vláda může vládnout a není omezena žádným pravidlem, které by jí zabraňovalo dělat cokoliv. „Z hlediska správnosti, legitimity, korektnosti vláda, která nemá důvěru, má vládnout pouze po krátkou dobu, a jelikož má vládnout pouze po krátkou dobu, má vykonávat pouze věci nezbytné, provozní a administrativní,“ řekl Kysela v rozhovoru pro portál ČT24 s tím, výklad ústavy záleží na úhlu pohledu: „Jestli ji čtete tak – není-li to zakázáno – tak je to možné, nebo jestli vnímáte i její hodnotové pozadí,“ dodal.

Prezident Miloš Zeman a premiér Jiří Rusnok
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Pokud prezident nebude konat, může jej čekat ústavní žaloba

Sněmovna nemá možnost zkrátit období, po které bude vládnout Rusnokova vláda i přesto, že nedostane důvěru poslanců. Gerloch ale v rozhovoru pro portál ČT24 vidí jednu možnost, jak se bránit - ústavní žalobu na prezidenta republiky, a to v případě, že by „situace přesáhla únosnou mez a zejména pokud by tu nebyly žádné racionální důvody“, vysvětluje právník. Podobně to vnímá i ústavní právník Jan Kysela. Ten tvrdí, že pokud by prezident republiky vládu, která nevnímá hodnotové pozadí, nechal vládnout dále, pak by asi nejspíš šlo o hrubé porušení ústavního pořádku a ústavní žaloba je namístě.

Žalobu ovšem podává Senát, musí se usnést kvalifikovanou třípětinovou většinou a musí souhlasit i Poslanecká sněmovna rovněž třípětinovou většinou. Ústavní žalobu podal Senát už na exprezidenta Václava Klause, ale v té době ještě nepotřeboval souhlas Poslanecké sněmovny. Ústavní soud se jí ale nakonec nezabýval, protože Václav Klaus již v době rozhodování o věci nebyl ve funkci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Čeští politici i duchovní v nového papeže vkládají naději

Tuzemští politici věří, že papež Lev XIV. může spojovat. Nově zvolené hlavě katolické církve gratulují. Premiér Petr Fiala (ODS) papeži popřál, aby jeho působení světu přineslo pokoj a porozumění, šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zase přála sílu chránit ty nejzranitelnější. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je zvolení v den 80. výročí konce jedné z nejhorších válek symbolické a představuje naději pro celý svět. Výběr nástupce zesnulého papeže Františka zhodnotili také pražský a olomoucký arcibiskup Jan Graubner a Josef Nuzík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prostřelená čepice připomíná hrdinství policisty-odbojáře

Hrdinství lidí z května 1945 připomínají zbraně či dopisy na rozloučenou. Jedním takovým předmětem je i rozstřílená čepice, jež patřila odbojáři a policistovi Ctiboru Andrásovi. Ten dostal rozkaz dovést z Bartolomějské ulice jednotku čtrnácti kolegů a dostat do vysílání rozhlasu zásadní vzkaz. Po cestě byl třikrát střelen do hlavy, nakonec ale přežil a získal řadu ocenění.
před 6 hhodinami

Česko si připomnělo Den vítězství. Zazněly projevy, byla rozdána ocenění

Den vítězství si ve čtvrtek ráno před Národním památníkem na Vítkově připomněli nejvyšší představitelé státu a armády. Prezident Petr Pavel ve svém projevu během pietního aktu k osmdesátému výročí konce druhé světové války v Evropě vyzdvihl pomoc Ukrajině; totéž se podle něj očekávalo od československých spojenců v roce 1938. Později uvedl, že se Rusko v některých ohledech chová jako nacistické Německo. Odpoledne ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předala čtyři desítky ocenění in memoriam za zásluhy v boji proti nacismu. Výročí si lidé připomínali i na dalších místech v Praze i po celé republice.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze se demonstrovalo proti výdajům na obranu

V Praze se ve čtvrtek na Staroměstském náměstí konala demonstrace s názvem Česko proti válce, na které vystoupili například zástupci SPD, PRO či Trikolory a Svobodných. Organizátoři uvedli, že nechtějí být zatahováni do konfliktů, které nejsou jejich. Protestující kritizovali své politické oponenty i rostoucí výdaje na obranu. Na Náměstí Republiky zase probíhal protest za urovnání vztahů mezi Českem a Ruskem. To před více než třemi lety zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a rozpoutalo nejrozsáhlejší boje v Evropě od roku 1945.
před 8 hhodinami

„Obrovský frajer, rovný chlap“. Zemřel herec Jiří Bartoška

Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Filmografie tohoto herce, oblíbeného i díky charismatu, čítá desítky rolí. Zapsal se například v trilogii z pravěké Osady Havranů, jako lékař záchranné služby v seriálu Sanitka či v komedii Teorie tygra, za niž získal Českého lva. Přes tři desetiletí stál také v čele filmového festivalu v Karlových Varech, který po sametové revoluci pomohl znovu vybudovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Češi zpřísnění hraničních kontrol v Bavorsku pocítí, uvedla policie

Cestující z Česka pocítí při cestě do Bavorska zpřísnění kontrol na německých pozemních hranicích, o kterém ve středu rozhodl nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Agentuře DPA to řekl mluvčí spolkového policejního ředitelství v Mnichově. Kontroly zpřísnilo už i Sasko, s nímž Česko rovněž sousedí. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu ujistil, že případné komplikace vyplývající ze zpřísnění kontrol bude česká vláda řešit.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pavel povýšil Řehku na armádního generála, Koudelku na generálporučíka

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek jmenoval do hodnosti armádního generála, což je nejvyšší hodnost v české armádě, náčelníka generálního štábu Karla Řehku. Na návrh vlády také po roce povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti generálmajora na generálporučíka. Celkem prezident povýšil dvanáct lidí, dvěma dalším hodnost propůjčil.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Výdaje státu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly

Přímé výdaje státního rozpočtu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly meziročně o 7,1 miliardy na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard, uvedla vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje.
před 18 hhodinami
Načítání...