Praha – Délka pobytu Davida Ratha ve vazbě ve mně vzbuzovala pocit, že se tady zase natahuje zákon, prohlásila Táňa Fischerová v pátečním Interview ČT24. herečka a předsedkyně Českého helsinského výboru už od května prohlašovala, že souzený exposlanec a bývalý hejtman David Rath podle ní nechce a nemůže uprchnout. Její záruky sice soud nepřijal, přesto za několik měsíců rozhodl ve prospěch jejího návrhu a Ratha z vazby propustil – po 18 měsících. Proces před soudem nadále pokračuje. Za zmanipulované veřejné zakázky hrozí Rathovi až 12 let vězení.
Opět se tu natahoval zákon, vysvětluje Fischerová záruku pro Ratha
Za bývalého šéfa středočeského krajského úřadu se už v květnu zaručili herec Jan Kačer, bývalý olympionik Robert Změlík nebo právě Táňa Fischerová. Soud už tehdy připustil, že u dvou ze tří případů, konkrétně možnosti ovlivňovat svědky a dál páchat trestnou činnost, už Ratha není nutné držet ve vazbě. Na obavě z uprchnutí ale dál trvali – a to až poloviny listopadu. Tehdy Ratha po roce a půl propustili výměnou za přijetí písemného slibu, odevzdání cestovních dokladů a pravidelné hlášení u probačního úředníka.
Záruky známých osobností ale formálně odmítl. Přesto Fischerová nelituje svého rozhodnutí a možného Rathova útěku se neobává. „Na to, abyste uprchli, potřebujete být opravdu někdo jako pan Krejčíř. Protože to znamená, že budete doživotní štvanec, že vás bude neustále hledat Interpol, a to prostě není pro každého a není to možné realizovat bez opravdu hodně peněz v kufřících,“ zmínila Fischerová.
Rath se už dva týdny pohybuje na svobodě navzdory tvrzení státního zástupce Petra Jiráta. Ten verdikt Vrchního soud v Praze komentoval zklamaně. „Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze respektuju. Nicméně s ním zásadním nesouhlasím, protože stále jsem přesvědčen o tom, že důvody vazby útěkové jsou dány a jsou velmi reálné,“ tvrdil Jirát krátce po Rathově propuštění. Podle Fischerové byla ale justice v tomto případě až příliš přísná – i kvůli mimořádně silné pozornosti médií.
David Rath v policejním autě
Fischerová je přesvědčená, že se po celou dobu místo přemýšlení o útěku chtěl Rath obhajovat. „Byla jsem přesvědčena, že on utéct ani nemůže, ani nechce a že je opravdu hodně těžké toto udělat na celý život… Ale ten hlavní důvod, proč jsem se zaručila, byl ten, že se tady podle mě zase natahuje zákon,“ tvrdí. České trestní právo přitom připouští pobyt ve vazbě až na 3 roky. „Já to považuju za hodně dlouhou dobu a určitě to musí být jen ve výjimečných případech,“ dodala.
Podle některých odborníků je ale délka možného držení ve vazbě vyvážena řadou výsad, které v české trestní právu mají obžalovaní k dispozici. Například podle pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové právě šíře práv pro obžalované celý proces zpomaluje. „Pokud my garantujeme obviněnému v přípravném řízení rozsah práv, a má je skutečně velmi široká, pak vedle toho musí strpět takovou vazbu,“ tvrdí pražská vrchní zástupkyně. (Podrobněji zde)
Sám Rath považuje diskuze o možném útěku za absurdní. (Více o jeho tvrzeních zde) Soudu předložil písemně, že je ochoten plně spolupracovat s úřady a povede řádný život. Opustit vazbu mohl i díky institutu takzvaného předběžného opatření, které je možné aplikovat od dubna letošního roku. Obviněný se v takovém případě musí obvykle zdržovat na určitém místě, odevzdat cestovní doklad nebo například dokládat své příjmy. „Samozřejmě pokud taková omezení jsou, jsem připraven se všem stoprocentně přizpůsobit,“ prohlásil Rath po opuštění vazby.
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
David Rath obhajoval své úmysly v i exkluzivním rozhovoru pro ČT den po svém propuštění.
Celkem Rath o propuštění žádal osmkrát a až podeváté mu bylo vyhověno. Už v září pustil soud z vazby i Kateřinu Pancovou, obviněnou spolu s Rathem. Třetí spoluobviněný, exposlanec Petr Kott, vyšel z vazby jako poslední v druhé polovině listopadu.
Projednávání kauzy kolem bývalého hejtmana Davida Ratha bude pokračovat v pondělí. Soud měl původně jednat ještě několik dní v listopadu. Kvůli organizačním záležitostem ale termín odročil. Hlavními pilíři obžaloby jsou policejní odposlechy a přiznání podnikatelky Ivany Salačové. Státní zástupce ho viní z přijetí úplatků v celkové výši 16 milionů korun. Spolu s Rathem jsou hlavními obviněnými exšéfka kladenské nemocnice Kateřina Pancová a bývalý poslanec Petr Kott.
Začátkem října navíc policie kvůli podezření z korupce při dodávání vybavení do některých středočeských nemocnic začala vyšetřovat několik dalších firem včetně vedení firmy Metrostav. Nové stíhání se podle médií týká celkem čtyř zakázek. První je nákup 48 sanitek pro Středočeský kraj za 140 milionů korun. Další tři se týkají rekonstrukce nemocnic v Kolíně, Kladně a Mladé Boleslavi.
Kauza Rath
Žalobce viní celkem 11 lidí z ovlivňování veřejných zakázek ve Středočeském kraji, na které přispívala Evropská unie. Týkaly se modernizací nemocnic, oprav zámku Buštěhrad nebo gymnázia v Hostivici. Hlavním důkazem jsou policejní odposlechy. Na základě nich žaloba tvrdí, že se předem domlouvaly vítězné firmy v tendrech, což provázela korupce. Vše údajně organizovala Kateřina Pancová a Petr Kott. Ten byl dříve také poslancem a ředitelem středočeské pobočky VZP. Rath podle žalobce o manipulacích věděl coby hejtman kraje a dělil se s dvojicí lékařů o úplatky.
