Sobotka odmítá 14% růst poslaneckých platů. Trvá na 3,5 procentech

Praha – Sněmovní rozpočtový výbor doporučil, aby základní plat poslance či senátora vzrostl o 14 procent, tedy zhruba o 8 100 korun. S tím ale nesouhlasí premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který trvá na původním záměru zvýšit platy o 3,5 procenta. Místo skokového zvýšení o více než čtvrtinu má plat ústavních činitelů podle rozpočtového výboru růst zhruba o polovinu této hodnoty v roce 2015. Změnu ale musí ještě odsouhlasit sněmovna, senát a prezident.

Zatímco se vláda pokoušela vyjednat mnohem nižší růst v řádu jednotek procent, nakonec si zákonodárci v roce 2015 pravděpodobně přilepší o 8 100 korun, dopoledne se ještě mluvilo o částce 7 500 korun. Dostanou se na dvouapůlnásobek průměrné mzdy. Lehce nižší variantu měly předjednat poslanecké kluby, rozpočtový výbor návrh upravil na výsledný základní plat ve výši 64 tisíc korun, s kterým většina zástupců klubů souhlasí. Náklady měly podle návrhu poslaneckých klubů přijít na zhruba až šedesát milionů korun.

„Já pokládám za odpovídající zvýšení 3,5 procenta, protože to je nárůst platů, který je ve veřejném sektoru od 1. ledna příštího roku,“ uvedl Bohuslav Sobotka, který je právě v USA. Až se premiér vrátí do Česka, bude o tom chtít mluvit s poslanci ČSSD.

  • „Mně se to samozřejmě nelíbí. Já ale jsem v jiné pozici, nemám žádný poslanecký příjem a svůj ministerský plat posílám na program samoživitelek, takže jsem se v této věci neangažoval. Na druhou stranu je potřeba říct, že poslanci samozřejmě musí mít nějaký plat, aby nepodléhali korupci,“ řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO).
  • „Vždycky balancujeme mezi tím, aby to nebylo z pohledu veřejnosti nemravně mnoho, ale i mezi tím, že ústavní činitelé jsou předmětem vlivu nejrůznějších lobbistů. Je v zájmu nás všech, aby měli dostatečně vysoké platy, aby tlakům nepodléhali,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Podle ní růst o 14,4 procenta „nelze označit za absurdně vysoký“ a je zhruba poloviční proti situaci, která by od ledna bez novely nastala.

V dalších letech do roku 2018 postupně platy ústavních činitelů porostou až k 2,75 násobku průměrného platu v nepodnikatelské sféře. Jde o míru, na niž měly platy původně vyskočit bez přijetí novely už v lednu. Platy se tak budou řídit mzdovým automatem. „Myslíme, že není dobré neustále se zabývat vlastními platy. Je to trapné a traumatizující. Měli bychom to vyřešit jednou provždy, aby v tom byl nějaký systém,“ řekl Václav Votava.

Vývoj platu ústavních činitelů podle nového návrhu

2015 - 2,5násobek průměrné mzdy (v roce 2013)

2016 - 2,6násobek průměrné mzdy (v roce 2014)

2017 - 2,7násobek průměrné mzdy (v roce 2015)

2018 - 2,75násobek průměrné mzdy (v roce 2016)

*Jde o průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře.

Vývoj poslaneckého platu
Zdroj: ČT24

ČT: Zákonodárci si mohou reálně přilepšit o dost víc

Růst se sice týká základu platu, i tak ale bude celá výše platu ovlivněna zavedenými koeficienty, jejichž výše je dána funkcí v Poslanecké sněmovně, a které budou násobit i navýšenou část základního platu. Předsedovi sněmovny tak nestoupne mzda jenom zhruba o osm tisíc, ale o více než dvacet tisíc.

„Předpokládám, že na prosincové schůzi hned v prvním týdnu v úterý by mohlo být druhé čtení a ve středu by mohlo být třetí. Pak bude záležet na tom, jak rychle to projedná Senát a jak se k tomu postaví prezident,“ uvedl Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS.

„Pokud koalice před hlasováním rozpočtového výboru potvrdí, že je to její pevná dohoda, tak my se k ní připojíme. Nějaké řešení se totiž najít musí,“ uvedl dopoledne Miroslav Kalousek (TOP 09), který za Nečasovy vlády před čtyřmi roky prosadil snížení platů a zmrazení jejich valorizace.

Poslanecká sněmovna v pátek dokončila úvodní kolo jednání o novele o platech a zkrátila lhůtu pro projednávání ve výborech. Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve řekl, že pak se o výši platů už nebudou muset bavit a že pokud by průměrná mzda třeba i klesla, snížily by se i platy zákonodárců. V současnosti je základní plat např. poslanců a senátorů 55 900 Kč, bez schválení novely by jejich plat vzrostl na 70 400 Kč. Vláda chtěla původně růst jenom o 600 Kč.

„Je třeba se poslanců zastat. Kdyby nic neudělali a nechali platy dál zmrazené, propast by se tím jenom zvětšovala. Pořád budou brát méně než soudci,“ citovaly HN Miloslava Kalu, prezidenta NKÚ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hlasování o nedůvěře Evropské komise bylo divadlo, řekl Síkela v Interview ČT24

Bylo zřejmé, že hlasování o nedůvěře Evropské komise (EK) nemůže projít, od začátku šlo o „politické divadlo“, prohlásil eurokomisař Jozef Síkela (STAN). V pořadu Interview ČT24 s ním moderátorka Tereza Řezníčková dále probírala, jak americký prezident Donald Trump ovlivní ekonomickou situaci v Evropské unii či v jakých oblastech Evropa působí v Africe a kdo jsou její klíčoví partneři.
18:29Aktualizovánopřed 48 mminutami

Hřensko zpřístupní Edmundovu soutěsku

Zastupitelé Hřenska na Děčínsku schválili otevření Edmundovy soutěsky, a tedy i obnovu provozu plavby na loďkách. Jeden z hlavních turistických cílů v národním parku České Švýcarsko je z bezpečnostních důvodů uzavřený od obřího požáru v roce 2022. Otevření je naplánované na příští týden, provoz bude zatím v omezeném režimu. Na lodičky se dostane denně maximálně padesát lidí.
10:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nemocnice Nymburk se vzpamatovává z kyberútoku

Lékaři z nymburské nemocnice po rozsáhlém kybernetickém útoku, který zařízení zasáhl minulý týden, postupně znovu získávají přístup do informačního systému a s tím i databáze pacientů. Z 250 počítačů zatím technici zprovoznili zhruba třetinu, aspoň jeden na každém oddělení. Většina lékařských přístrojů je již funkčních, třeba magnetickou rezonanci ale zdravotníci otestovali ve čtvrtek poprvé. Žádanky a dokumenty musí doktoři stále vyplňovat ručně, péče o pacienty však omezená není. Veškeré systémy a počítače chce mít nemocnice naplno zprovozněné do konce příštího týdne.
před 1 hhodinou

Problém způsobilo násobení poruch, řekl šéf ČEPSu k pátečnímu výpadku proudu

Příčinou pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v části Česka byl souběh několika problémů, důvod souběhu je ale stále nejasný, sdělil předseda představenstva ČEPSu Martin Durčák. Zároveň vyloučil přetížení sítě přetoky nebo poškození třetí osobou, soustava podle něj před výpadkem fungovala spolehlivě. ČEPS ve čtvrtek také spustil mimořádné kontroly klíčových elektrických vedení za využití termovize. Výsledky bude mít v řádu týdnů.
11:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kraje nedostanou od státu chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic

Stát letos krajům neposkytne chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic druhé a třetí třídy a mostů. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to potvrdil na jednání hejtmanům, kteří varují před odkladem desítek staveb po celé republice. Kraje tak budou muset sahat do jiných investic nebo projekty přesunout na příští rok, uvedla mluvčí Asociace krajů ČR a Zlínského kraje Soňa Ličková. Ministerstvo dopravy k tomu sdělilo, že stát přispívá každoročně krajům a Praze na dopravní projekty více než deseti miliardami korun.
16:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet infarktů se snižuje. Klíčová je rychlá reakce okolí

Případů infarktů v posledních letech v Česku ubývá a snižuje se i procento těch, kteří je nepřežijí. Jiné kardiovaskulární diagnózy jsou naopak na vzestupu. Mezi nejčastější patří chronicky zvýšený tlak. Nemoci oběhové soustavy jsou v tuzemsku nejčastější příčinou úmrtí, zásadní je prvotní reakce laické veřejnosti. A pomáhají i přístupné defibrilátory, jejichž umístění lidé najdou v aplikaci Záchranka.
20:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jiří Brožek získá ve Varech jako první střihač Cenu prezidenta festivalu

Jiří Brožek je prvním střihačem v historii, který převezme Cenu prezidenta festivalu v Karlových Varech. O jejím udělení rozhodl ještě Jiří Bartoška, který v květnu zemřel. Sám Brožek pro festival vybral a uvedl jeden ze svých více než 130 filmů – Smrt krásných srnců. Za svou práci obdržel již devět Českých lvů.
před 2 hhodinami

Snahu vlády o změnu systému emisních povolenek podporují odbory i zaměstnavatelé

Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání tripartity to řekli šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Rada hospodářské a sociální dohody jednala v tomto volebním období naposledy.
15:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...