Z opadavých lesů v Evropě mizí vzácné rostliny, varují vědci

Zřejmě kvůli nárůstu emisí oxidů dusíku ubývá v opadavých lesích Evropy vzácných rostlin. Častých a odolných druhů, vyskytujících se po celé Evropě, naopak přibylo. Poukazují na to výsledky výzkumu druhové rozmanitosti, který provedl tým kolem iniciativy forestREplot, do něhož patří i čeští vědci.

Vědci zkoumali rozsáhlou databázi záznamů z 68 lokalit po celé Evropě. Zaměřili se na to, jak se v posledních desetiletích měnil výskyt 1162 rostlinných druhů. Podle vedoucího oddělení vegetační ekologie Radima Hédla vědci pracovali i s údaji starými až 50 let. Hédl řekl, že průzkum se týkal zhruba 15 zemí především ve střední a severozápadní Evropě.

Analýza zjistila, že rostlinné druhy s takzvaným malým areálem, tedy územím, kde se přirozeně vyskytují, mají tendenci ubývat. Právě tyto druhy jsou podle Akademie věd často ty, které se přizpůsobily relativně malému množství živin v půdě. Výsledky výzkumu podle vědců poukázaly na souvislost mezi emisemi dusíku, produkovanými hlavně spalováním fosilních paliv, a zvýšením rizika zmizení těchto rostlin. 

Rozmanitost ubývá i v chráněných oblastech

„Naše příroda je poměrně přesycená dusíkem, je v ní velké množství živin. A právě to vyhovuje rostlinám, které jsou náročnější na živiny, a naopak tím trpí druhy, které živin potřebují přirozeně méně,“ popsal ČTK Hédl. Rostlin s velkými areály, které preferují půdu bohatou na živiny, tak postupně přibývá právě na úkor ohrožených druhů. „Je to taková paradoxní situace oproti tomu, jak by to bylo v přírodě. Člověk s tím takto hodně zahýbal,“ konstatoval vědec.

Podle Hédla není snadné říci, o kolik klesl počet chráněných rostlinných druhů. „Velmi to závisí na konkrétním regionu a situaci,“ doplnil.

Podle AV jsou výsledky výzkumu znepokojující i proto, že řada zkoumaných lokalit je na chráněných územích. Situace v hospodářských lesích může být horší.

„Narůstajícímu znečištění můžeme úspěšně bránit i změnou hospodaření a pěstovat strukturně bohaté lesy, které budou lépe odolávat i následkům spojeným s klimatickou změnou,“ upozornil Petr Petřík, koordinátor Platformy pro krajinu při Botanickém ústavu AV. V rámci platformy se odborníci zaměřují právě na návrhy udržitelného způsobu hospodaření v českých lesích, včetně obnovy původních dřevin.

Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Nature Ecology & Evolution.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 12 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 12 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
včera v 16:00

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...