Vědci vytvořili profil současných migrantů. Klíčovým faktorem je velikost města, odkud pochází

Experti z University College v Londýně popsali, jací lidé v současnosti nejčastěji migrují. Ukázalo se, že se liší migrace uvnitř země a ta mezinárodní. Studie prokázala, že na migraci má zásadní vliv velikost města, odkud migranti pocházejí. Lidé z menších měst, tedy aglomerací se 100 000 a méně obyvateli, mají dvakrát větší pravděpodobnost, že se z nich stanou migranti, než obyvatelé metropolí s miliony lidmi.

Současně z dat analyzovaných londýnskými vědci vyplývá, že pokud tito lidé migrují, nejčastěji se usazují v podobně velkých městech – snaží se v tom kopírovat svůj původní životní styl. To stejné platí také u obyvatel velkých měst. Pravděpodobnost, že se z nich stanou migranti, je sice výrazně nižší, ale když už se to stane, tak míří do velkoměst.

Hlavní autor studie, matematik Rafael Prieto Curiel, popsal, v čem jsou tyto výsledky tak důležité: „Mohou mít dopad na migrační politiku v budoucnosti – vlády budou schopné lépe předpovídat, kam a odkud budou lidé v jejich zemích migrovat.“

Migrace podle něj není z principu negativní jev, ale objevuje se mnoho problémů v integraci migrantů: „Migranti přispívají k prosperitě své nové vlasti svými dovednostmi i aktivitami, ale migrace vyžaduje integraci sociálních systémů a plánování, aby to umožnilo jejich kvalitní usazení v novém prostředí, kde se budou moci lokálně plně zapojit.“

Integrace je zásadní

Podle vědce je právě integrace klíčovou částí migrace: pokud se budou vlády pokoušet usazovat migranty do prostředí, kde nemají šanci zapadnout, nemůže to fungovat – budou pak vznikat problémy jak u migrantů, tak u původního obyvatelstva.

Profesor Stephen Bishop, který pracoval na matematickém modelu této studie, vyzdvihl jeho výhody: „Tento nový model zatím na migrační vzorce nebyl použitý. Aplikovali jsme ho na vliv velikosti měst na migraci. Společně s dalšími daty o vzdálenosti migrace máme teď důkazy o tom, jaký je systém migrace.“

Co bude dál?

Podle tohoto vědce se dá tento model využít na přesnější předpovědi migrujících populací, protože se vyhýbá předsudkům, jež byly obsažené ve starších studiích. Vědci vycházejí z dat o vzorech migrací ve Spojených státech, a to jak vnitrozemské, tak i ze zahraničí.

Ukazuje se, že u migrantů ze zahraničí je o něco vyšší pravděpodobnost, že zamíří přímo do velkých měst – preferují co největší metropole. Podle vědců za to může fakt, že právě tam najdou s největší pravděpodobností někoho, kdo pochází z podobné kultury, a také je tam největší pravděpodobnost nalezení práce. Právě tématu mezinárodních migrantů se chtějí britští vědci věnovat v pokračování této studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
před 1 hhodinou

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
před 2 hhodinami

AI videa zvířat škodí vnímání přírody, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
před 2 hhodinami

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
před 19 hhodinami

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
před 21 hhodinami

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
před 23 hhodinami

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
před 23 hhodinami

Čeští vědci vylepšili nanomotor. Je to důležitý krok k molekulárním strojům

Čeští vědci udělali další krok v cestě k plně autonomním strojům velkým jako pouhé molekuly.
včera v 13:05
Načítání...