Výzkum odhalil, že na třech korálových útesech v tichomořské oblasti se nachází asi 11 miliard plastových předmětů. Do roku 2025 by se jejich množství mohlo zvětšit až na 15 miliard, předvídá nová studie.
Třetina korálových útesů je zaplevelená plastem. Nejhůř je na tom Indonésie
Podle tohoto výzkumu zvyšuje přítomnost plastu na korálových útesech dvacetinásobně možný výskyt různých infekcí. Nejčastějšími předměty na útesu byly plastové lahve, tašky a sáčky na rýži.
„Plast je momentálně jednou z největších hrozeb v oceánu – hned po klimatické změně,“ uvedl jeden z autorů studie Joleah Lamb z Cornell University v USA. „Je hrozně smutné, kolik kusů plastu je na korálech… Kdyby se nám podařilo zaměřit na největší znečišťovatele, snad by se nám povedlo snížit i množství plastu na útesech,“ dodal.
Horizont ČT24: Naděje pro vymírající koráli (zdroj: ČT24)
Korálové útesy nejsou jen barevnou atrakcí pro turisty – jejich ekosystémy představují zdroj potravy a příjmů pro téměř 300 milionů lidí.
Nemocné korály
Podle řady výzkumů mají plasty negativní dopad na korálové útesy především kvůli infekcím. Jsou zdrojem nemocí, které útočí na bezobratlé živočichy tvořící základ tamních ekosystémů. „Až příliš často na útesech nacházíme velké pytle, do kterých se dává rýže, nebo plastové sáčky,“ popsal výsledky pozorování Lamb.
„Zjistili jsme, že složité korály s mnoha výběžky a strukturami podobnými lidským prstům se do těchto druhů plastů zamotávají nejčastěji – až osmkrát častěji než jiné druhy korálů,“ uvedl Lamb. Jeho tým pro studii zveřejněnou v odborném časopise Science prozkoumal v letech 2011 až 2014 přes 150 korálových útesů ve čtyřech zemích Tichého oceánu.
Na třetině z těchto útesů byly nalezeny kusy plastů. Nejlépe přitom dopadla Austrálie, průměrně Thajsko a Myanmar a naopak nejhůř Indonésie. Silným indikátorem, kolik plastů se na útesech najde, přitom byl způsob, jakým daný stát s plastovým odpadem nakládá.
Hrozba korálům
Korálové útesy čelí v současné době velkému množství hrozeb. Jednou z nich je blednutí korálů – to vzniká kvůli teplé vodě, která je nevhodná pro řasy žijící na korálech. Když o ně přijdou, zblednou a jsou zranitelnější vůči všem problémům. Jde o jádro složitého ekosystému, který pak jako celek přestává fungovat.
Tímto problémem trpí zejména australský Velký korálový útes. Zpráva z konce listopadu 2016 tvrdí, že nejhůře zasažená část útesu zaznamenala vybělení až 67 procent všech korálů. Jde o severní oblast, která byla doposud nejlépe zachovanou a měla nejbohatší ekosystém.
V centrální části útesu je situace mnohem lepší, tam zmizelo korálů jen šest procent a jižní část nebyla letos postižena úbytkem vůbec. Koráli, kteří jsou bělením zasažení, se stávají navíc výrazně častěji cílem nejrůznějších predátorů.
Bělení korálů bylo pozorováno již u 93 procent z 3000 útesů, letos bylo takto zničeno až 22 procent jejich stávající rozlohy.
Další hrozbou jsou mořské hvězdice, konkrétně takzvaná „trnová koruna“. Tato velká dravá mořská hvězdice žije v teplejších mořích prakticky po celém světě a představuje velké nebezpečí pro korálové útesy. Jeden jedinec může zkonzumovat pět až šest metrů čtverečních korálů za rok. Po „nájezdu“ určitého množství trnových korun jsou v korálovém útesu během několika týdnů zdecimováni živí koráli a zůstanou jen jejich mrtvé schránky.