Proti rakovině pomáhá laciný lék na alkoholismus. Průlomový mechanismus objasnili čeští vědci

Nahrávám video
Události: Proti rakovině pomáhá laciný lék na alkoholismus
Zdroj: ČT24

Mezinárodní tým vedený českými výzkumníky vydal v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů „Nature“ práci zaměřenou na lék používaný k léčbě alkoholové závislosti. Vědci prokázali, že se lék Antabus dá použít k léčbě rakoviny.

Tým výzkumníků vedený profesorem Jiřím Bártkem a dalšími kolegy z pěti zemí zkombinoval několik druhů výzkumu a zjistil, že levný lék disulfiram, po mnoho desetiletí prodávaný pod názvem Antabus a užívaný k léčbě alkoholové závislosti, má mimořádné protinádorové účinky.

Jejich práce vychází z epidemiologické studie provedené na dánských pacientech – alkoholicích, u nichž bylo zjištěno zhoubné rakovinové onemocnění. Ukázalo se, že pacienti, kteří i po nádorové diagnóze užívali disulfiram, měli výrazně menší riziko úmrtí než ti, kteří s užíváním léku přestali.

  • Na tomto výzkumu se podílel mezinárodní výzkumný tým vedený výzkumníky z Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské Fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Celkem se do projektu zapojili vědci z pěti zemí světa – Dánska, Švédska, Švýcarska, USA a Kanady.

Tato data, která naznačovala možný protinádorový efekt disulfiramu, vedla k dalšímu výzkumu zaměřenému na působení léčiva na nádorové buňky. Ukázalo se, že disulfiram se v lidském těle za přispění mědi přeměňuje na jinou látku, která se shromažďuje v nádorových buňkách. V nich se váže na jeden protein, který pak přestává fungovat – jenže rakovinové buňky ho nutně potřebují k tomu, aby se vyrovnávaly se stresem.

Způsobí něco podobného, jak když třeba ve městě byste zastavili svážení odpadu, ty buňky začnou ten odpad hromadit …  a v důsledku toho buňky potom nejsou schopné dále přežívat.
Martin Mistrík
Ústav molekulární a translační medicíny, UP Olomouc

Tento efekt vyvolaný disulfiramem je pro vědce přelomové zjištění. Umožňuje podle autorů studie v budoucnu cílenou léčbu touto látkou, a tedy jeho předepisování nemocným, u nichž je největší pravděpodobnost úspěšné léčby.

V tomto ohledu vědci, kteří se na výzkumu podíleli, pokračují v dalším bádání a účinky disulfiramu v kombinaci s mědí ověřují v další klinické studii, která je otevřená pro pacientky s metastatickým karcinomem prsu.

Jak funguje nová zbraň proti rakovině

Všechny buňky v těle se potřebují zbavovat špatných proteinů. Aby se jim to podařilo, využívají soustavu signálů, které si mezi sebou předávají molekuly v buňce. Říká se jí dráha – můžete si ji představit jako kostičky domina seřazené za sebou: když spadne první, shodí druhou a pak další a další.

  • Antabus užívaný k léčení alkoholismu plní svoji úlohu již několik desetiletí. Lék neovlivňuje potřebu napít se, nemá žádné psychofarmakologické efekty. Jedná se o lék, který byl původně používán v léčbě střevních infekcí, avšak náhodně bylo zjištěno, že jeho interakce s alkoholem je velmi výrazná, a proto začal být používán v nynější indikaci. Lék může fungovat jako užitečná pomůcka u lidí, kteří se rozhodnou přestat pít alkohol, ale potřebují získat „pojistku“, která jim umožní plnou abstinenci od alkoholu dodržet.
  • Disulfiram působí tak, že v kombinaci s alkoholem vyvolává poměrně výraznou, převážně oběhovou reakci. Jedná se o bolesti hlavy, závratě, pocity ztíženého dýchání, pocity tepla v hlavě, mravenčení v prstech, kolapsové stavy apod., při masivní reakci může dojít i k úmrtí v důsledku útlumu dechového centra. Lék tedy funguje jako dvojí bariéra – chemická (vyvolává výše popsanou reakci) a psychologická (vědomí, že požití alkoholu vyvolává uvedené symptomy, mi má pomoci, abych se alkoholu nenapil).
  • Antabus je velice levný přípravek. Cena jednoho balení se pohybuje v současné době kolem 800 Kč. Balení obsahuje 50 tablet, tedy při běžné dávce 2 × 1 tableta týdně vystačí asi na půl roku. Měsíční náklady se tedy pohybují kolem 70 až 80 Kč.

Aby se buňky zbavovaly přebytečných nebo poškozených proteinů, využívají dráhu p97. Jedním z důležitých kroků této dráhy („kostiček domina“) je protein NPL4, který si můžeme představit jako jednu z kostiček domina. Když z řady dominových kostek jednu vytáhneme, zastaví se i pád všech dalších. A úplně stejně to funguje i u proteinů – stačí zablokovat jediný z nich a celý proces vůbec nemůže proběhnout.

Právě tohoto mechanismu využívá lék Antabus. Jeho účinná látka disulfiram se v lidském těle mění na jinou látku (přeměně pomáhá měď). Ta se pak nahromaďuje v nádorových buňkách – mají totiž větší hlad než normální zdravé buňky, a tak si berou víc živin. Zablokuje tím protein NPL4 a dominový efekt dráhy nemůže nastat.

Kdyby dráha p97 normálně fungovala, přesunuly by se vadné proteiny do cytoplazmy, kde by je buňka rozložila na jejich jednotlivé složky a pak by si z nich postavila nové proteiny.

Zato když dráha nefunguje, špatné proteiny se neovladatelně hromadí uvnitř buňky a buňka je ve stresu. Spouští proto mechanismus takzvané apoptózy – spáchá tedy jakousi buněčnou sebevraždu.

Staré léky na nové nemoci

Vývoj nových protinádorových léčiv je extrémně finančně i časově náročný. Slibnou alternativou je tedy využití již existujících a schválených léků na nová onemocnění.

Hledání nových uplatnění pro stará léčiva je zvláště atraktivní pro akademický výzkum s ohledem na podstatně menší náklady na jejich uvedení do fáze klinického hodnocení. Aktivní program hledání takových využití tak v současné době probíhá na mnoha špičkových akademických pracovištích, ale i v některých farmaceutických firmách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
před 1 hhodinou

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
před 5 hhodinami

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
před 8 hhodinami

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
před 9 hhodinami

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
včera v 14:33

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
včera v 12:26

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
včera v 10:00
Načítání...