Proti rakovině pomáhá laciný lék na alkoholismus. Průlomový mechanismus objasnili čeští vědci

3 minuty
Události: Proti rakovině pomáhá laciný lék na alkoholismus
Zdroj: ČT24

Mezinárodní tým vedený českými výzkumníky vydal v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů „Nature“ práci zaměřenou na lék používaný k léčbě alkoholové závislosti. Vědci prokázali, že se lék Antabus dá použít k léčbě rakoviny.

Tým výzkumníků vedený profesorem Jiřím Bártkem a dalšími kolegy z pěti zemí zkombinoval několik druhů výzkumu a zjistil, že levný lék disulfiram, po mnoho desetiletí prodávaný pod názvem Antabus a užívaný k léčbě alkoholové závislosti, má mimořádné protinádorové účinky.

Jejich práce vychází z epidemiologické studie provedené na dánských pacientech – alkoholicích, u nichž bylo zjištěno zhoubné rakovinové onemocnění. Ukázalo se, že pacienti, kteří i po nádorové diagnóze užívali disulfiram, měli výrazně menší riziko úmrtí než ti, kteří s užíváním léku přestali.

  • Na tomto výzkumu se podílel mezinárodní výzkumný tým vedený výzkumníky z Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské Fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Celkem se do projektu zapojili vědci z pěti zemí světa – Dánska, Švédska, Švýcarska, USA a Kanady.

Tato data, která naznačovala možný protinádorový efekt disulfiramu, vedla k dalšímu výzkumu zaměřenému na působení léčiva na nádorové buňky. Ukázalo se, že disulfiram se v lidském těle za přispění mědi přeměňuje na jinou látku, která se shromažďuje v nádorových buňkách. V nich se váže na jeden protein, který pak přestává fungovat – jenže rakovinové buňky ho nutně potřebují k tomu, aby se vyrovnávaly se stresem.

Způsobí něco podobného, jak když třeba ve městě byste zastavili svážení odpadu, ty buňky začnou ten odpad hromadit …  a v důsledku toho buňky potom nejsou schopné dále přežívat.
Martin Mistrík
Ústav molekulární a translační medicíny, UP Olomouc

Tento efekt vyvolaný disulfiramem je pro vědce přelomové zjištění. Umožňuje podle autorů studie v budoucnu cílenou léčbu touto látkou, a tedy jeho předepisování nemocným, u nichž je největší pravděpodobnost úspěšné léčby.

V tomto ohledu vědci, kteří se na výzkumu podíleli, pokračují v dalším bádání a účinky disulfiramu v kombinaci s mědí ověřují v další klinické studii, která je otevřená pro pacientky s metastatickým karcinomem prsu.

Jak funguje nová zbraň proti rakovině

Všechny buňky v těle se potřebují zbavovat špatných proteinů. Aby se jim to podařilo, využívají soustavu signálů, které si mezi sebou předávají molekuly v buňce. Říká se jí dráha – můžete si ji představit jako kostičky domina seřazené za sebou: když spadne první, shodí druhou a pak další a další.

  • Antabus užívaný k léčení alkoholismu plní svoji úlohu již několik desetiletí. Lék neovlivňuje potřebu napít se, nemá žádné psychofarmakologické efekty. Jedná se o lék, který byl původně používán v léčbě střevních infekcí, avšak náhodně bylo zjištěno, že jeho interakce s alkoholem je velmi výrazná, a proto začal být používán v nynější indikaci. Lék může fungovat jako užitečná pomůcka u lidí, kteří se rozhodnou přestat pít alkohol, ale potřebují získat „pojistku“, která jim umožní plnou abstinenci od alkoholu dodržet.
  • Disulfiram působí tak, že v kombinaci s alkoholem vyvolává poměrně výraznou, převážně oběhovou reakci. Jedná se o bolesti hlavy, závratě, pocity ztíženého dýchání, pocity tepla v hlavě, mravenčení v prstech, kolapsové stavy apod., při masivní reakci může dojít i k úmrtí v důsledku útlumu dechového centra. Lék tedy funguje jako dvojí bariéra – chemická (vyvolává výše popsanou reakci) a psychologická (vědomí, že požití alkoholu vyvolává uvedené symptomy, mi má pomoci, abych se alkoholu nenapil).
  • Antabus je velice levný přípravek. Cena jednoho balení se pohybuje v současné době kolem 800 Kč. Balení obsahuje 50 tablet, tedy při běžné dávce 2 × 1 tableta týdně vystačí asi na půl roku. Měsíční náklady se tedy pohybují kolem 70 až 80 Kč.

Aby se buňky zbavovaly přebytečných nebo poškozených proteinů, využívají dráhu p97. Jedním z důležitých kroků této dráhy („kostiček domina“) je protein NPL4, který si můžeme představit jako jednu z kostiček domina. Když z řady dominových kostek jednu vytáhneme, zastaví se i pád všech dalších. A úplně stejně to funguje i u proteinů – stačí zablokovat jediný z nich a celý proces vůbec nemůže proběhnout.

Právě tohoto mechanismu využívá lék Antabus. Jeho účinná látka disulfiram se v lidském těle mění na jinou látku (přeměně pomáhá měď). Ta se pak nahromaďuje v nádorových buňkách – mají totiž větší hlad než normální zdravé buňky, a tak si berou víc živin. Zablokuje tím protein NPL4 a dominový efekt dráhy nemůže nastat.

Kdyby dráha p97 normálně fungovala, přesunuly by se vadné proteiny do cytoplazmy, kde by je buňka rozložila na jejich jednotlivé složky a pak by si z nich postavila nové proteiny.

Zato když dráha nefunguje, špatné proteiny se neovladatelně hromadí uvnitř buňky a buňka je ve stresu. Spouští proto mechanismus takzvané apoptózy – spáchá tedy jakousi buněčnou sebevraždu.

Staré léky na nové nemoci

Vývoj nových protinádorových léčiv je extrémně finančně i časově náročný. Slibnou alternativou je tedy využití již existujících a schválených léků na nová onemocnění.

Hledání nových uplatnění pro stará léčiva je zvláště atraktivní pro akademický výzkum s ohledem na podstatně menší náklady na jejich uvedení do fáze klinického hodnocení. Aktivní program hledání takových využití tak v současné době probíhá na mnoha špičkových akademických pracovištích, ale i v některých farmaceutických firmách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 7 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 9 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...