Proti rakovině pomáhá laciný lék na alkoholismus. Průlomový mechanismus objasnili čeští vědci

Nahrávám video
Události: Proti rakovině pomáhá laciný lék na alkoholismus
Zdroj: ČT24

Mezinárodní tým vedený českými výzkumníky vydal v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů „Nature“ práci zaměřenou na lék používaný k léčbě alkoholové závislosti. Vědci prokázali, že se lék Antabus dá použít k léčbě rakoviny.

Tým výzkumníků vedený profesorem Jiřím Bártkem a dalšími kolegy z pěti zemí zkombinoval několik druhů výzkumu a zjistil, že levný lék disulfiram, po mnoho desetiletí prodávaný pod názvem Antabus a užívaný k léčbě alkoholové závislosti, má mimořádné protinádorové účinky.

Jejich práce vychází z epidemiologické studie provedené na dánských pacientech – alkoholicích, u nichž bylo zjištěno zhoubné rakovinové onemocnění. Ukázalo se, že pacienti, kteří i po nádorové diagnóze užívali disulfiram, měli výrazně menší riziko úmrtí než ti, kteří s užíváním léku přestali.

  • Na tomto výzkumu se podílel mezinárodní výzkumný tým vedený výzkumníky z Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské Fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Celkem se do projektu zapojili vědci z pěti zemí světa – Dánska, Švédska, Švýcarska, USA a Kanady.

Tato data, která naznačovala možný protinádorový efekt disulfiramu, vedla k dalšímu výzkumu zaměřenému na působení léčiva na nádorové buňky. Ukázalo se, že disulfiram se v lidském těle za přispění mědi přeměňuje na jinou látku, která se shromažďuje v nádorových buňkách. V nich se váže na jeden protein, který pak přestává fungovat – jenže rakovinové buňky ho nutně potřebují k tomu, aby se vyrovnávaly se stresem.

Způsobí něco podobného, jak když třeba ve městě byste zastavili svážení odpadu, ty buňky začnou ten odpad hromadit …  a v důsledku toho buňky potom nejsou schopné dále přežívat.
Martin Mistrík
Ústav molekulární a translační medicíny, UP Olomouc

Tento efekt vyvolaný disulfiramem je pro vědce přelomové zjištění. Umožňuje podle autorů studie v budoucnu cílenou léčbu touto látkou, a tedy jeho předepisování nemocným, u nichž je největší pravděpodobnost úspěšné léčby.

V tomto ohledu vědci, kteří se na výzkumu podíleli, pokračují v dalším bádání a účinky disulfiramu v kombinaci s mědí ověřují v další klinické studii, která je otevřená pro pacientky s metastatickým karcinomem prsu.

Jak funguje nová zbraň proti rakovině

Všechny buňky v těle se potřebují zbavovat špatných proteinů. Aby se jim to podařilo, využívají soustavu signálů, které si mezi sebou předávají molekuly v buňce. Říká se jí dráha – můžete si ji představit jako kostičky domina seřazené za sebou: když spadne první, shodí druhou a pak další a další.

  • Antabus užívaný k léčení alkoholismu plní svoji úlohu již několik desetiletí. Lék neovlivňuje potřebu napít se, nemá žádné psychofarmakologické efekty. Jedná se o lék, který byl původně používán v léčbě střevních infekcí, avšak náhodně bylo zjištěno, že jeho interakce s alkoholem je velmi výrazná, a proto začal být používán v nynější indikaci. Lék může fungovat jako užitečná pomůcka u lidí, kteří se rozhodnou přestat pít alkohol, ale potřebují získat „pojistku“, která jim umožní plnou abstinenci od alkoholu dodržet.
  • Disulfiram působí tak, že v kombinaci s alkoholem vyvolává poměrně výraznou, převážně oběhovou reakci. Jedná se o bolesti hlavy, závratě, pocity ztíženého dýchání, pocity tepla v hlavě, mravenčení v prstech, kolapsové stavy apod., při masivní reakci může dojít i k úmrtí v důsledku útlumu dechového centra. Lék tedy funguje jako dvojí bariéra – chemická (vyvolává výše popsanou reakci) a psychologická (vědomí, že požití alkoholu vyvolává uvedené symptomy, mi má pomoci, abych se alkoholu nenapil).
  • Antabus je velice levný přípravek. Cena jednoho balení se pohybuje v současné době kolem 800 Kč. Balení obsahuje 50 tablet, tedy při běžné dávce 2 × 1 tableta týdně vystačí asi na půl roku. Měsíční náklady se tedy pohybují kolem 70 až 80 Kč.

Aby se buňky zbavovaly přebytečných nebo poškozených proteinů, využívají dráhu p97. Jedním z důležitých kroků této dráhy („kostiček domina“) je protein NPL4, který si můžeme představit jako jednu z kostiček domina. Když z řady dominových kostek jednu vytáhneme, zastaví se i pád všech dalších. A úplně stejně to funguje i u proteinů – stačí zablokovat jediný z nich a celý proces vůbec nemůže proběhnout.

Právě tohoto mechanismu využívá lék Antabus. Jeho účinná látka disulfiram se v lidském těle mění na jinou látku (přeměně pomáhá měď). Ta se pak nahromaďuje v nádorových buňkách – mají totiž větší hlad než normální zdravé buňky, a tak si berou víc živin. Zablokuje tím protein NPL4 a dominový efekt dráhy nemůže nastat.

Kdyby dráha p97 normálně fungovala, přesunuly by se vadné proteiny do cytoplazmy, kde by je buňka rozložila na jejich jednotlivé složky a pak by si z nich postavila nové proteiny.

Zato když dráha nefunguje, špatné proteiny se neovladatelně hromadí uvnitř buňky a buňka je ve stresu. Spouští proto mechanismus takzvané apoptózy – spáchá tedy jakousi buněčnou sebevraždu.

Staré léky na nové nemoci

Vývoj nových protinádorových léčiv je extrémně finančně i časově náročný. Slibnou alternativou je tedy využití již existujících a schválených léků na nová onemocnění.

Hledání nových uplatnění pro stará léčiva je zvláště atraktivní pro akademický výzkum s ohledem na podstatně menší náklady na jejich uvedení do fáze klinického hodnocení. Aktivní program hledání takových využití tak v současné době probíhá na mnoha špičkových akademických pracovištích, ale i v některých farmaceutických firmách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 8 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...