Lidé a delfíni jsou si podobnější, než se čekalo, odhalil velký výzkum

Mořští kytovci žijí ve velmi složitých sociálních skupinách, ve kterých panují komplexní vztahy. Zvířata spolu často a komplikovaně komunikují a dokonce mají i dialekty – podobně jako lidé. Velryby, sviňuchy a delfíni jsou tak podle nové rozsáhlé studie ještě chytřejší, než se vědci domnívali.

Z práce, která analyzovala chování 90 druhů těchto mořských savců, vyplývá, že složitost kultury i chování kytovců je přímo úměrná velikosti jejich mozků.

Vědci poprvé vytvořili velký soubor dat, který porovnával řadu informací o různých druzích mořských savců. Podle vyjádření autorů studie i kritiků jde o jasný důkaz toho, jak složité a zajímavé je chování uvnitř společností těchto zvířat – dokonce je v mnoha ohledech podobné lidským společnostem.

Na výzkumu se podílely týmy vědců z The University of Manchester, The University of British Columbia, The London School of Economics and Political Science a ze Stanford University.

Co všechno umí kytovci

Vědci z těchto dat odvodili, že mořští savci disponují těmito vlastnostmi, které mají v přírodě jinak jen vyšší primáti a také člověk:

  • komplexní vztahy, například formování aliancí, které mají pomoci při plnění úkolů
  • učení se dovednostem od ostatních; například lovecké techniky nebo používání nástrojů
  • společný lov, kdy si navzájem zvířata pomáhají pro společný cíl
  • složitá komunikace pomocí hlasu; do ní patří jednak „samomluva“, ale třeba také fakt, že existují dialekty různých velrybích a delfíních řečí
  • jedinečný projev; jednotlivá zvířata mají jasně odlišitelný zvukový projev, tedy svůj individuální hlas, který ostatní zvířata rozlišují
  • mezidruhová spolupráce; mořští savci jsou schopní pomáhat i jiným druhům, spolupracují i s lidmi
  • náhradní rodičovství; o mláďata se často a dobře starají samice, které přitom nejsou jejich matkami
  • hrají společenské hry

„Nám lidem umožnily naše schopnosti interagovat se s ostatními a kultivovat si společenské vztahy osídlit téměř všechny ekosystémy na naší planetě,“ popsala výhodu sociálního chování Susanne Shultzová, evoluční bioložka z Manchesteru. „Víme, že delfíni i velryby mají výjimečně velké a anatomicky sofistikované mozky a díky nim vytvořili podobné kultury v oceánech.“

Lidé a kytovci jsou si bližší, než se čekalo

Vědkyně, která se na studii podílela, z toho odvozuje, že došlo k takzvané paralelní evoluci: během dějin se mozky lidí a kytovců ubíraly podobnými cestami. „Vlastnosti mozku i bohatství jejich chování nám nabízí jedinečnou paralelu k velkým mozkům a super-společenskému chování lidí a primátů. Bohužel si kytovci nikdy nepostaví naše velká města a nebudou moci vytvářet nástroje – evoluce je nevybavila palcem postaveným proti ostatním prstům.“

Vědci na tomto souboru dat testovali hypotézu společenského mozku a hypotéz kulturního mozku. Jde o evoluční teorie, které měly původně vysvětlit velikost mozku u primátů a velkých pozemských savců. Tvrdí, že velké mozky jsou evoluční reakcí na složité sociální prostředí bohaté na množství vjemů. Tato studie je první případ, kdy se ji vědci pokusili testovat na inteligentních mořských savcích.

Kieran Fox, neurovědec ze Stanfordu, popsal, proč je výzkum tak významný: „Kytovci mají mnoho druhů komplexního společenského chování, které je dost podobné lidskému nebo jiných primátů. Jenže jejich mozky mají značně odlišnou strukturu – to vedlo mnoho vědců k závěru, že delfíni a velryby nejsou schopní dosáhnout vyšších poznávacích a sociálních dovedností. Myslím, že náš výzkum prokázal, že to není pravda – nyní se ale objevuje nová otázka. Jak je možné, že tak odlišné mozkové struktury vedou k tak podobnému chování?“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 11 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 11 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 12 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 15 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 16 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
včera v 17:26

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
včera v 12:51

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
včera v 11:07
Načítání...