Lidé a delfíni jsou si podobnější, než se čekalo, odhalil velký výzkum

Mořští kytovci žijí ve velmi složitých sociálních skupinách, ve kterých panují komplexní vztahy. Zvířata spolu často a komplikovaně komunikují a dokonce mají i dialekty – podobně jako lidé. Velryby, sviňuchy a delfíni jsou tak podle nové rozsáhlé studie ještě chytřejší, než se vědci domnívali.

Z práce, která analyzovala chování 90 druhů těchto mořských savců, vyplývá, že složitost kultury i chování kytovců je přímo úměrná velikosti jejich mozků.

Vědci poprvé vytvořili velký soubor dat, který porovnával řadu informací o různých druzích mořských savců. Podle vyjádření autorů studie i kritiků jde o jasný důkaz toho, jak složité a zajímavé je chování uvnitř společností těchto zvířat – dokonce je v mnoha ohledech podobné lidským společnostem.

Na výzkumu se podílely týmy vědců z The University of Manchester, The University of British Columbia, The London School of Economics and Political Science a ze Stanford University.

Co všechno umí kytovci

Vědci z těchto dat odvodili, že mořští savci disponují těmito vlastnostmi, které mají v přírodě jinak jen vyšší primáti a také člověk:

  • komplexní vztahy, například formování aliancí, které mají pomoci při plnění úkolů
  • učení se dovednostem od ostatních; například lovecké techniky nebo používání nástrojů
  • společný lov, kdy si navzájem zvířata pomáhají pro společný cíl
  • složitá komunikace pomocí hlasu; do ní patří jednak „samomluva“, ale třeba také fakt, že existují dialekty různých velrybích a delfíních řečí
  • jedinečný projev; jednotlivá zvířata mají jasně odlišitelný zvukový projev, tedy svůj individuální hlas, který ostatní zvířata rozlišují
  • mezidruhová spolupráce; mořští savci jsou schopní pomáhat i jiným druhům, spolupracují i s lidmi
  • náhradní rodičovství; o mláďata se často a dobře starají samice, které přitom nejsou jejich matkami
  • hrají společenské hry

„Nám lidem umožnily naše schopnosti interagovat se s ostatními a kultivovat si společenské vztahy osídlit téměř všechny ekosystémy na naší planetě,“ popsala výhodu sociálního chování Susanne Shultzová, evoluční bioložka z Manchesteru. „Víme, že delfíni i velryby mají výjimečně velké a anatomicky sofistikované mozky a díky nim vytvořili podobné kultury v oceánech.“

Lidé a kytovci jsou si bližší, než se čekalo

Vědkyně, která se na studii podílela, z toho odvozuje, že došlo k takzvané paralelní evoluci: během dějin se mozky lidí a kytovců ubíraly podobnými cestami. „Vlastnosti mozku i bohatství jejich chování nám nabízí jedinečnou paralelu k velkým mozkům a super-společenskému chování lidí a primátů. Bohužel si kytovci nikdy nepostaví naše velká města a nebudou moci vytvářet nástroje – evoluce je nevybavila palcem postaveným proti ostatním prstům.“

Vědci na tomto souboru dat testovali hypotézu společenského mozku a hypotéz kulturního mozku. Jde o evoluční teorie, které měly původně vysvětlit velikost mozku u primátů a velkých pozemských savců. Tvrdí, že velké mozky jsou evoluční reakcí na složité sociální prostředí bohaté na množství vjemů. Tato studie je první případ, kdy se ji vědci pokusili testovat na inteligentních mořských savcích.

Kieran Fox, neurovědec ze Stanfordu, popsal, proč je výzkum tak významný: „Kytovci mají mnoho druhů komplexního společenského chování, které je dost podobné lidskému nebo jiných primátů. Jenže jejich mozky mají značně odlišnou strukturu – to vedlo mnoho vědců k závěru, že delfíni a velryby nejsou schopní dosáhnout vyšších poznávacích a sociálních dovedností. Myslím, že náš výzkum prokázal, že to není pravda – nyní se ale objevuje nová otázka. Jak je možné, že tak odlišné mozkové struktury vedou k tak podobnému chování?“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 6 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 8 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 10 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 11 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 12 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 13 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...