Uhlík uložený v půdě severských lesů se uvolňuje kvůli lesním požárům mnohem častěji a intenzivněji. Upozornili na to biologové z univerzity v kanadském Guelphu v článku, který vyšel v odborném žurnálu Nature. Podle nich by mohl tento uvolněný uhlík ovlivnit množství skleníkových plynů v atmosféře a ovlivnit klimatické modely, které s tímto faktorem nepočítaly.
Lesní požáry jsou na severní polokouli stále častější, a proto je potřeba lépe zmapovat jejich vlastnosti a dopady. S tímto cílem se kanadští vědci rozhodli studovat, jak ohně mění množství uhlíku, který je uložený v půdě.
„Mezi požáry půda akumuluje uhlík a když příště hoří, tak se z něj část uvolní do atmosféry,“ popisují vědci. „V průběhu času se tímto způsobem uloží značné množství uhlíku, což z chladných severských lesů vytváří velké přirozené úložiště uhlíku.“
Cílem výzkumu bylo zjistit, co s těmito „zásobami“ udělaly velké lesní požáry z roku 2014. Přírodovědci proto odebrali vzorky půdy z více než dvou stovek míst v lesích a bažinách na ploše, která byla ohněm zasažena. Využili přitom metodu, díky níž byli schopní určit, z jaké doby uhlík pochází. „Ukládá se v těchto půdách obdobně jako letokruhy u stromů, nejnovější vrstva je na povrchu, ta nejstarší uvnitř,“ vysvětlují biologové.
Opomenutý činitel
Starý uhlík našli v asi polovině vzorků odebraných z mladých lesů, tedy těch, které mají méně než šedesát let. Ukázalo se, že velké požáry z roku 2014 znemožnily uhlíku ze starších požárů, aby se uložil do půdy. A to by mohlo mít podle vědců zásadní dopad: „Pokud by se to opakovalo, pak by se chladné severské lesy mohly stát místo pohlcovače uhlíku jeho producentem.“
Mohutné požáry, které už několik týdnů zuří na Sibiři, ukazují, že je to zcela reálná obava. Čím více uhlíku se do atmosféry uvolní, tím více se bude měnit klima a tím více budou lesy zranitelné požáry.
„Pochopit roli ukládání uhlíku na těchto místech je opravdu důležité v kontextu skleníkových plynů a klimatu Země,“ uvedla profesorka Merritt Turetskyová, která výzkum vedla. „Mluvíme tu o uhlíku, který se z atmosféry uvolnil před stovkami nebo dokonce tisícovkami let. Oheň je jediný způsob, jak by se tento starý uhlík mohl dostat do atmosféry dostatečně rychle, aby nějak přispěl ke skleníkovému efektu,“ dodala.
Největším problémem je podle ní fakt, že s uvolňováním tohoto uhlíku příliš nepočítají existující klimatické modely. Globální změnu klimatu tak může ovlivnit zatím nepopsaným způsobem.
