Kosy v Česku opravdu zabíjí africký virus Usutu, potvrdili vědci

Za úbytkem kosů černých v Česku stojí virové onemocnění Usutu. Potvrdili to vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Původně africký virus přenášejí komáři, způsobuje onemocnění ptáků i lidí. Již dříve na pravděpodobnou příčinu úbytku kosů upozornili ochránci přírody.

„U více než desítky kosů uhynulých koncem léta 2018 v Praze a Brně byl detekován a izolován virus Usutu. Molekulárními metodami se podařilo prokázat, že se jedná o různé genetické linie,“ popsali vědci.

„Zatímco kmeny viru detekované v Praze jsou příbuzné virům zachyceným v Německu, Belgii a Francii, v Brně byly zase prokázány kmeny geneticky podobné vzorkům z Rakouska a Maďarska,“ uvedl Václav Hönig, virolog z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Podle Českého svazu ochránců přírody kosi téměř vyhynuli v Praze a středních Čechách, přitom až do loňska byli podle dat o dlouhodobém výskytu jednotlivých druhů nejběžnějším ptákem zahrad. Virus v Česku, konkrétně v Brně, zachytili už v letech 2011 a 2012 výzkumníci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd také u uhynulých kosů.

Co je Usutu?

Usutu je komáry přenášený ptačí virus, může však nakazit i člověka. Infekce člověka probíhá většinou zcela bezpříznakově či má lehkou formu (teplota, únava, někdy vyrážka či žloutenka). Zejména u pacientů s oslabenou imunitou byly ale zaznamenány i případy vážných infekcí centrálního nervového systému. Virus Usutu patří spolu s významnými patogeny člověka, jako jsou virus klíšťové encefalitidy, žluté zimnice či západonilské horečky, do čeledi Flaviviridae.

Virus Usutu byl poprvé izolován v 50. letech minulého století v Africe, odkud se následně několikrát rozšířil do Evropy, kde způsobil lokální rozsáhlé vymírání (epizootie) v populacích kosů. „Ačkoliv je virus schopen nakazit relativně široké spektrum ptačích druhů, kosi a sovy jsou k této infekci obecně velmi citliví a infekce u nich často končí smrtí. Pokud však jedinec nákaze nepodlehne, získá imunitu, která ho před opakovanou infekcí chrání,“ dodává Lada Hofmannová z Veterinární a farmaceutické univerzity.

  • Epizootie je nakažlivé onemocnění zvířat postihující velké skupiny zvířat na velkém území v určitém časovém období. To znamená, že není omezena prostorově ale časově. Charakteristickými rysy epizootie je rychlý nástup, rychlé šíření a vysoká nemocnost.

Přestože v minulém desetiletí proběhly velké epizootie například v Německu, Nizozemsku, Španělsku, Itálii, Rakousku nebo Maďarsku a způsobily výrazný pokles populací kosa černého, zatím nikdy rozšíření viru nezpůsobilo vyhynutí konkrétního druhu ptáka, a to ani na lokální úrovni.

Ve většině případů se na koloběh viru Usutu v dané oblasti přišlo díky zapojení veřejnosti, která na podezřelé úhyny upozornila, a výzkumníci tak získali potřebný materiál pro zjištění přítomnosti viru. „Podobná situace se může opakovat, a to i u dalších členovci přenášených patogenů,“ říká Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Budeme vděčni, pokud pomůžete našemu projektu a v případě nálezu uhynulých kosů, ježků nebo veverek v městských a příměstských oblastech Prahy, Brna a Českých Budějovic se nám ozvete na kontaktech uvedených na oficiálních webových stránkách projektu https://jez-ko-ve.bc.cas.cz,“ žádá Votýpka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 6 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 7 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 8 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 12 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 12 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
včera v 22:11

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
včera v 08:01

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled