Kosy v Česku opravdu zabíjí africký virus Usutu, potvrdili vědci

Za úbytkem kosů černých v Česku stojí virové onemocnění Usutu. Potvrdili to vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Původně africký virus přenášejí komáři, způsobuje onemocnění ptáků i lidí. Již dříve na pravděpodobnou příčinu úbytku kosů upozornili ochránci přírody.

„U více než desítky kosů uhynulých koncem léta 2018 v Praze a Brně byl detekován a izolován virus Usutu. Molekulárními metodami se podařilo prokázat, že se jedná o různé genetické linie,“ popsali vědci.

„Zatímco kmeny viru detekované v Praze jsou příbuzné virům zachyceným v Německu, Belgii a Francii, v Brně byly zase prokázány kmeny geneticky podobné vzorkům z Rakouska a Maďarska,“ uvedl Václav Hönig, virolog z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Podle Českého svazu ochránců přírody kosi téměř vyhynuli v Praze a středních Čechách, přitom až do loňska byli podle dat o dlouhodobém výskytu jednotlivých druhů nejběžnějším ptákem zahrad. Virus v Česku, konkrétně v Brně, zachytili už v letech 2011 a 2012 výzkumníci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd také u uhynulých kosů.

Co je Usutu?

Usutu je komáry přenášený ptačí virus, může však nakazit i člověka. Infekce člověka probíhá většinou zcela bezpříznakově či má lehkou formu (teplota, únava, někdy vyrážka či žloutenka). Zejména u pacientů s oslabenou imunitou byly ale zaznamenány i případy vážných infekcí centrálního nervového systému. Virus Usutu patří spolu s významnými patogeny člověka, jako jsou virus klíšťové encefalitidy, žluté zimnice či západonilské horečky, do čeledi Flaviviridae.

Virus Usutu byl poprvé izolován v 50. letech minulého století v Africe, odkud se následně několikrát rozšířil do Evropy, kde způsobil lokální rozsáhlé vymírání (epizootie) v populacích kosů. „Ačkoliv je virus schopen nakazit relativně široké spektrum ptačích druhů, kosi a sovy jsou k této infekci obecně velmi citliví a infekce u nich často končí smrtí. Pokud však jedinec nákaze nepodlehne, získá imunitu, která ho před opakovanou infekcí chrání,“ dodává Lada Hofmannová z Veterinární a farmaceutické univerzity.

  • Epizootie je nakažlivé onemocnění zvířat postihující velké skupiny zvířat na velkém území v určitém časovém období. To znamená, že není omezena prostorově ale časově. Charakteristickými rysy epizootie je rychlý nástup, rychlé šíření a vysoká nemocnost.

Přestože v minulém desetiletí proběhly velké epizootie například v Německu, Nizozemsku, Španělsku, Itálii, Rakousku nebo Maďarsku a způsobily výrazný pokles populací kosa černého, zatím nikdy rozšíření viru nezpůsobilo vyhynutí konkrétního druhu ptáka, a to ani na lokální úrovni.

Ve většině případů se na koloběh viru Usutu v dané oblasti přišlo díky zapojení veřejnosti, která na podezřelé úhyny upozornila, a výzkumníci tak získali potřebný materiál pro zjištění přítomnosti viru. „Podobná situace se může opakovat, a to i u dalších členovci přenášených patogenů,“ říká Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Budeme vděčni, pokud pomůžete našemu projektu a v případě nálezu uhynulých kosů, ježků nebo veverek v městských a příměstských oblastech Prahy, Brna a Českých Budějovic se nám ozvete na kontaktech uvedených na oficiálních webových stránkách projektu https://jez-ko-ve.bc.cas.cz,“ žádá Votýpka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 12 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...