Korálové útesy ztratily od padesátých let polovinu své prospěšnosti lidstvu

Korálové útesy jsou pro lidstvo zásadní – pomáhají mu nejen s obživou, ale také s ochranou proti bouřkám, povodním a dalším krizím. Jenže za posledních sedmdesát let tuto schopnost ztrácejí, varují v nové studii experti z Univerzity Britské Kolumbie.

Studie zveřejněná organizací One Earth odhalila problematický stav korálových útesů na celém světě a dopad této krize na světové ekosystémy. Výzkumníci zjistili, že schopnost korálových útesů zajišťovat ekologické role, které lidstvo využívá, se od padesátých let dvacátého století snížila o polovinu.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Autory výzkumu jsou biologové a ekologové z Univerzity Britské Kolumbie. Podle studie zajišťují korálové útesy lidem velké množství „ekologických služeb“ – mezi ty nejdůležitější patří například poskytování potravy (v podobě ryb), ale také ochrana před bouřemi a povodněmi.

Ve výzkumu se ukázalo, že korálová společenstva tuto roli rychle ztrácejí. Za zhoršující se stav je přitom zodpovědná právě lidská aktivita, například nadměrný rybolov, změna klimatu a ničení biotopů.

Lidstvo korály potřebuje

Tato studie nabízí první komplexní pohled na to, jak tyto lidské činnosti ovlivňují schopnost korálových útesů poskytovat lidem základní výhody a služby. Výzkum vedl profesor Tyler Eddy. Podle něj výsledky jasně ukazují, že korálové útesy je třeba chránit. „Je to výzva k akci – slyšíme to stále znovu a znovu z různých výzkumů, ať už v oblasti rybolovu, nebo biologické rozmanitosti,“ upozorňuje Eddy.

„Víme, že korálové útesy jsou zásadními pro biologickou rozmanitosti. A zachování této biologické rozmanitosti nejen chrání přírodu, ale také podporuje lidi, kteří tyto druhy využívají ke kulturním účelům, obživě a živobytí.“


Výzkumníci analyzovali desetiletí vývoje korálových útesů na základě údajů z různých průzkumů a studií. Podle hlavního autora studie Williama Cheunga tento výzkum vypovídá o důležitosti toho, jak se lidstvo stará o korálové útesy nejen v regionálním i globálním měřítku a o živobytí komunit, které jsou na nich závislé.

Výzkumníci také zaznamenali výrazný pokles úlovků ryb. Studie zjistila, že vrcholu dosáhly v roce 2002 a poté neustále klesaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 1 hhodinou

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 19 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 20 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...