Korálové útesy ztratily od padesátých let polovinu své prospěšnosti lidstvu

Korálové útesy jsou pro lidstvo zásadní – pomáhají mu nejen s obživou, ale také s ochranou proti bouřkám, povodním a dalším krizím. Jenže za posledních sedmdesát let tuto schopnost ztrácejí, varují v nové studii experti z Univerzity Britské Kolumbie.

Studie zveřejněná organizací One Earth odhalila problematický stav korálových útesů na celém světě a dopad této krize na světové ekosystémy. Výzkumníci zjistili, že schopnost korálových útesů zajišťovat ekologické role, které lidstvo využívá, se od padesátých let dvacátého století snížila o polovinu.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Autory výzkumu jsou biologové a ekologové z Univerzity Britské Kolumbie. Podle studie zajišťují korálové útesy lidem velké množství „ekologických služeb“ – mezi ty nejdůležitější patří například poskytování potravy (v podobě ryb), ale také ochrana před bouřemi a povodněmi.

Ve výzkumu se ukázalo, že korálová společenstva tuto roli rychle ztrácejí. Za zhoršující se stav je přitom zodpovědná právě lidská aktivita, například nadměrný rybolov, změna klimatu a ničení biotopů.

Lidstvo korály potřebuje

Tato studie nabízí první komplexní pohled na to, jak tyto lidské činnosti ovlivňují schopnost korálových útesů poskytovat lidem základní výhody a služby. Výzkum vedl profesor Tyler Eddy. Podle něj výsledky jasně ukazují, že korálové útesy je třeba chránit. „Je to výzva k akci – slyšíme to stále znovu a znovu z různých výzkumů, ať už v oblasti rybolovu, nebo biologické rozmanitosti,“ upozorňuje Eddy.

„Víme, že korálové útesy jsou zásadními pro biologickou rozmanitosti. A zachování této biologické rozmanitosti nejen chrání přírodu, ale také podporuje lidi, kteří tyto druhy využívají ke kulturním účelům, obživě a živobytí.“


Výzkumníci analyzovali desetiletí vývoje korálových útesů na základě údajů z různých průzkumů a studií. Podle hlavního autora studie Williama Cheunga tento výzkum vypovídá o důležitosti toho, jak se lidstvo stará o korálové útesy nejen v regionálním i globálním měřítku a o živobytí komunit, které jsou na nich závislé.

Výzkumníci také zaznamenali výrazný pokles úlovků ryb. Studie zjistila, že vrcholu dosáhly v roce 2002 a poté neustále klesaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 44 mminutami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 10 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 17 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 20 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 23 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026
Načítání...