Jsou to stopy prvního pohyblivého tvora? Vědci našli v Africe otisky staré 2,1 miliardy let

Mezinárodní tým paleontologů tvrdí, že v Gabonu našel stopy po nejstarším tvorovi na Zemi, který se dokázal pohybovat. Existovat měl přibližně před dvěma miliardami let. Odborníci ale pracují i s verzí, že šlo o neživý útvar, výzkum proto pokračuje.

Pokud se potvrdí pravost nálezu, pak by šlo o zásadní objev: tento tvor by totiž žil mnohem dříve, než podle starších výzkumů vznikly první pohyblivé organismy. Zatím je vědci datovali do doby přibližně před 570 miliony lety.

Jak vypadal první pohyblivý tvor?

Podle autorů zprávy o objevu se tento živočich podobal červovi. Vznikl jako shluk jednobuněčných organismů, které zřejmě společně přešly do podoby mnohobuněčného tvora.

Podle fosilních otisků, jež po sobě živočich zanechal, se zdá, že měl na šířku asi 6 milimetrů a na délku mohl měřit až 17 centimetrů. Žil zřejmě ve vnitrozemském moři, které se tehdy v této oblasti nacházelo. Vědci věří, že většinu času strávil v okysličených vodách a tento prvek tedy potřeboval k životu.

Objev je z větší části dílem paleontologů z univerzity v Cardiffu, kteří využili nejmodernější zobrazovací zařízení založené na 3D rentgenu. Pomohli si ještě chemickou a geometrickou analýzou kamenů, v nichž byly tyto otisky nalezené. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

„Je možné, že organismus, který po sobě zanechal tyto stopy, se pohyboval za živinami a kyslíkem, které produkovaly plochy bakterií na mořském dně,“ uvedli vědci. Nedaleko jeho „stop“ totiž našli také fosilie bakterií, které podle nich mohly sloužit jako jakási pastvina.

Výzkum pokračuje

Zatím není ale s určitostí jisté, zda se jedná opravdu o otisky pohybu živého tvora, nebo o nějaký geologický fenomén, který ke vzniku nepotřeboval nic živého. Podle autorů práce je ale jejich verze výrazně pravděpodobnější.

Autoři dokonce přicházejí s analogií ze současné přírody. Některé jednobuněčné měňavky se umí v době nedostatku zdrojů spojit dohromady a společně pohybovat. Jde ale jen o spekulaci, více důkazů chybí.

Vědci by chtěli tento nález ještě lépe prozkoumat, rádi by například zjistili, jestli původce stop mohl být předchůdcem současného života, anebo šlo o experiment, který přírodě nevyšel – a vymřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První účinný lék na rakovinu slinivky prošel testy. Zdvojnásobuje délku přežití

Jestli v současné době existuje nějaký opravdu obávaný druh rakoviny, pak je to karcinom slinivky břišní. Zatímco oproti jiným typům rakoviny se léčba stále zlepšuje, u něj se to stále nedaří. Až do tohoto týdne. V pondělí totiž vyšly údaje ze třetí fáze klinické studie léku jménem daraxonrasib. A jsou velmi pozitivní.
před 1 hhodinou

Estonsko se stalo druhou zemí v Evropě, která úspěšně naklonovala koně

V Estonsku se v sobotu narodilo první klonované hříbě. Země se tak stala druhou v Evropě, která zvládla klonování koní.
před 3 hhodinami

Vědci dohnali mezeru v poznání a popsali všechny nervy v klitorisu ve 3D

Zatímco nervy v penisu vědci prozkoumali detailně už dávno, klitoris zůstával stranou pozornosti. Napravil to tým expertů z Nizozemska. Jejich práce by mohla velmi rychle přinést pozitivní změny pro ženy rovnou v několika oblastech života.
před 3 hhodinami

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 8 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 22 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 22 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
včera v 12:02

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
včera v 10:42
Načítání...