Jsou to stopy prvního pohyblivého tvora? Vědci našli v Africe otisky staré 2,1 miliardy let

Mezinárodní tým paleontologů tvrdí, že v Gabonu našel stopy po nejstarším tvorovi na Zemi, který se dokázal pohybovat. Existovat měl přibližně před dvěma miliardami let. Odborníci ale pracují i s verzí, že šlo o neživý útvar, výzkum proto pokračuje.

Pokud se potvrdí pravost nálezu, pak by šlo o zásadní objev: tento tvor by totiž žil mnohem dříve, než podle starších výzkumů vznikly první pohyblivé organismy. Zatím je vědci datovali do doby přibližně před 570 miliony lety.

Jak vypadal první pohyblivý tvor?

Podle autorů zprávy o objevu se tento živočich podobal červovi. Vznikl jako shluk jednobuněčných organismů, které zřejmě společně přešly do podoby mnohobuněčného tvora.

Podle fosilních otisků, jež po sobě živočich zanechal, se zdá, že měl na šířku asi 6 milimetrů a na délku mohl měřit až 17 centimetrů. Žil zřejmě ve vnitrozemském moři, které se tehdy v této oblasti nacházelo. Vědci věří, že většinu času strávil v okysličených vodách a tento prvek tedy potřeboval k životu.

Objev je z větší části dílem paleontologů z univerzity v Cardiffu, kteří využili nejmodernější zobrazovací zařízení založené na 3D rentgenu. Pomohli si ještě chemickou a geometrickou analýzou kamenů, v nichž byly tyto otisky nalezené. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

„Je možné, že organismus, který po sobě zanechal tyto stopy, se pohyboval za živinami a kyslíkem, které produkovaly plochy bakterií na mořském dně,“ uvedli vědci. Nedaleko jeho „stop“ totiž našli také fosilie bakterií, které podle nich mohly sloužit jako jakási pastvina.

Výzkum pokračuje

Zatím není ale s určitostí jisté, zda se jedná opravdu o otisky pohybu živého tvora, nebo o nějaký geologický fenomén, který ke vzniku nepotřeboval nic živého. Podle autorů práce je ale jejich verze výrazně pravděpodobnější.

Autoři dokonce přicházejí s analogií ze současné přírody. Některé jednobuněčné měňavky se umí v době nedostatku zdrojů spojit dohromady a společně pohybovat. Jde ale jen o spekulaci, více důkazů chybí.

Vědci by chtěli tento nález ještě lépe prozkoumat, rádi by například zjistili, jestli původce stop mohl být předchůdcem současného života, anebo šlo o experiment, který přírodě nevyšel – a vymřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sucho dopadlo i na řeky. Data ukazují, kde je nejhůř

Stav vody na českých řekách se stále horší, vody v nich ubývá už od června. Situaci by sice mohly dočasně zlepšit bouřky předpovídané na tento týden, ale dlouhodobě to nepomůže, k tomu by byly zapotřebí vydatnější a delší srážky.
před 39 mminutami

Po 2000 letech jako nový. Archeologové prozkoumali beton ze dna latríny císaře Hadriána

Moderní betonové stavby mají zásadní problémy už po sto letech. Římané ale používali beton, který vydržel u celé řady domů přes dva tisíce let. Nová studie popsala, jak je to možné.
před 42 mminutami

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 2 hhodinami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 2 hhodinami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 20 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 21 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.