Ve středu 13. července 2022 nastane největší úplněk v roce, maxima dosáhne ve 20:37. Nejzajímavější ale bude pro pozorovatele, když bude nízko nad obzorem, tedy chvíli poté, co vyjde - anebo potom až nad ránem.
Měsíc bude téměř o patnáct procent úhlově větší než ten nejmenší (ten byl naposledy vloni 31. října) a zhruba o třícet procent jasnější. V Česku vyjde až po čase úplňku, například v Praze nastane východ Měsíce až ve 21:36, tedy téměř hodinu po samotném úplňku. Lépe je na tom východní Slovensko, kde Měsíc vyjde téměř o čtyřicet minut dříve, například v Humenném ve 20:58, tedy již 21 minut po úplňku.
Superúplněk je jen fráze
Pojem „superúplněk“ je výraz neodborný, který vlastně o jevu na obloze moc neříká. Poprvé ho totiž použil nikoliv astronom, ale astrolog Richard Nolle v roce 1979. Superměsíc „definoval“ jako nov nebo úplněk, který nastává ve vzdálenosti menší nebo rovnající se devadesáti procentům jeho nejmenší vzdálenosti od Země na dané oběžné dráze. Proč si však zvolil zrovna devadesát procent, nikdo netuší.
Rozdíl úhlové vzdálenosti Měsíce v přízemí a odzemí je přitom vizuálně tak nepatrný, že by se mohl rovnat tloušťce zápalky ve vzdálenosti jednoho metru od oka.
„Že je Měsíc opravdu velký, se nám může ale zdát při jeho východu nebo západu nízko nad obzorem, neboť náš mozek jej automaticky porovnává s objekty na obzoru. Díky této iluzi se nám se vzdálenými objekty na horizontu zdá někdy opravdu obří,“ vysvětluje český astronom Petr Horálek. „Jde ale jen o smyslovou iluzi,“ dodává astrofotograf, který sám tento trik rád využívá.
Další výrazný úplněk v přízemí nastane až příští rok, a to 31. srpna 2023.
