Australané přišli s ultrarychlým testem na koronavirus. Odpověď přináší do 20 minut

Od počátku koronavirové pandemie byla australská univerzita Monash jedním z předních vědeckých pracovišť, které se věnovalo výzkumu této nemoci. Jako jedna z prvních na světě přečetla genom nového koronaviru a nyní přišla s přelomovým krevním testem, který umí přítomnost viru odhalit výjimečně rychle.

Jedním z největších problémů koronavirové pandemie je nejen nedostatečná kapacita států testovat podezřelé případy, ale především pomalost testů. Na výsledky se čeká průměrně 48 hodin, řada vyšetřovaných je ale dostala někdy až po týdnu. Testy, ať už PCR nebo protilátkové, jsou relativně náročné a jejich vyhodnocování trvá nepříjemně dlouho. Rychlé a současně spolehlivé testy by mohly pomoci situaci řešit.

Krevní test z Monash University dokáže najít stopy viru v krevní plazmě během pouhých 20 minut. Tento takzvaný aglutinační test pátrá po protilátkách v krvi.

  • Aglutinace je metoda určená ke zjištění protilátek proti některým infekčním agens. Princip metody spočívá v tom, že na sklíčko se kápne známý roztok antigenu a k němu se poté přimíchá kapka testovaného séra. Jsou-li v testovaném séru přítomny specifické protilátky proti danému antigenu, dojde ke vzniku aglutinátu (sraženiny) v podobě vloček či zákalu, který lze pozorovat zrakem. 
  • Výhodou metody je zejména její rychlost a nenáročnost – lze ji provádět i v terénu mimo laboratoř.

Pozitivní test na covid-19 způsobí výrazné nahuštění červených krvinek. Je to tak výrazné, že změna je viditelná i pouhým okem.

K čemu se dají testy použít

Současné PCR testy se používají u osob, které mají nemoc, nový aglutinační test je protilátkový, takže pozná přítomnost protilátek, které se v organismu objeví po překonání infekce.

Takové testy tu už byly a používají se, ale australský test je proti nim výrazně jednodušší a rychlejší. Jeho tvůrci uvádí, že i obyčejná laboratoř bez specializovaného vybavení dokáže pomocí tohoto testu prověřit až 200 lidí za hodinu. Specializovaná zařízené by mohla za den otestovat až 16 800 dávek.

Takový test by mohl výrazně pomoci ohroženým zemím zjistit, v jakém stavu promoření jejich populace je, dal by se využít i pro trasování – ale dokonce i pro testování účinnosti vakcín. Protože první klinické zkoušky vakcín už nyní probíhají, má test otevřenou cestu.

O úspěšnosti nového testu informoval odborný žurnál ACS Sensors 17. července. Univerzita si ho nechala patentovat, jeho autoři nyní začínají navazovat spolupráci s vládními i soukromými společnostmi, aby se test co nejdříve dostal do praxe.

Podle autorů by test mohla využívat jakákoliv laboratoř vybavená základními pomůckami. Věří ale, že tato metoda by se dala snadno upravit nejen pro covid, ale také pro další choroby, které již existují, anebo které se teprve objeví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 8 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 13 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 13 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
včera v 16:59

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
včera v 14:28

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
včera v 10:21

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
včera v 06:00

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.