První výsledky analýzy pohřebiště v Sendražicích na Královéhradecku z doby stěhování národů potvrdily podle archeologů mimořádnost objevu na českém území. V šesti kostrových hrobech z konce pátého století objevených v roce 2019 byli pohřbeni lidé ve věku 16 až 55 let. Jeden hrob s pozůstatky ženy nebyl vykraden a obsahoval bohatý soubor nálezů mimořádné historické a umělecké kvality, řekl archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Pavel Horník.
„Většina z hrobů byla v duchu tehdejší doby vykradena. Výjimku tvořil ten náležející ženě ve věku 35 až 50 let. Lze ho označit za mimořádný v rámci celé ČR,“ řekl Horník. Na zkoumání nálezů se podílejí odborníci mnoha vědních oborů z Česka i zahraničí.
Bohatý hrob se srubovou hrobovou komorou pravděpodobně patřil představitelce tehdejších společenských elit. Ve východních Čechách jde teprve o druhý prozkoumaný komorový hrob z období stěhování národů. „První byl v regionu prozkoumán v Plotištích nad Labem v šedesátých letech dvacátého století, šlo o pohřeb staršího muže s dítětem. Tato lokalita je vzdálená od Sendražic asi pět kilometrů,“ uvedl Horník.
Mezi nálezy z ženského hrobu vyniká čtveřice spon ze zlata a stříbra vykládaná polodrahokamy. Pokrývku hlavy zdobily dekorované zlaté terčíky. Žena měla při sobě také skleněné korálky, železný nůž, kostěný hřeben, skořápky vajec a keramickou nádobu. Do srubové hrobové komory byla uložena spolu s menším zvířetem. Na dvojici spon umístěných v oblasti klína se dochovaly velké kusy textilu a kůží, uvedli královéhradečtí archeologové.
Luxusní výbava
Na stříbrných sponách plátovaných zlatem vědci prokázali přítomnost nejméně dvou různých textilií. Jedna patřila oděvu, který spony spínaly, druhá textilu, jenž mohl patřit kabátci nebo látce, jíž byla žena při pohřbu překryta. „Na jejich výrobu byla použita plátnová a keprová vazba z nití o průměru 0,3 až 0,6 milimetru. Na sponách byly nalezeny zbytky kůže či kožešiny tvořící další součást oděvu zemřelé,“ uvedli zástupci muzea.
Zbytky pohřebních milodarů vědci našli i v ostatních vykradených hrobech, například šlo o krátký meč, nože, skleněné a jantarové korále, kovové součásti opasků a ozdobná kování bot nebo kostěné hřebeny. Hroby někdo vykradl krátce po pohřbu. Z vykradeného hrobu číslo pět se dochoval pouze železný nůž, korálky a keramická nádoba. Z ní odebrané vzorky potvrdily, že v nádobě lidé vařili maso, uvedli archeologové.
Antropologické zkoumání je vzhledem ke značnému poškození hrobů při vykradení ztížené, proto se podařilo spolehlivě prokázat pohlaví zemřelých jen v jednom případě, a to v nevykradeném hrobě číslo dvě.
Výzkum pokračuje
Antropologové zjistili u zemřelých různá onemocnění například poškozující klouby, u jednoho jedince na lebce a pánvi pak objevili stopy nádorového onemocnění. Zkoumání nálezů dál pokračuje, přesnější časové zařazení hrobů by mělo přinést radiokarbonové datování ostatků.
Archeologové v Sendražicích našli předloni i sídliště z doby halštatské, z období eneolitu osamocený žárový hrob kultury s nálevkovitými poháry a středověk na ploše zanechal mohutný žlab neznámé funkce a snad i studnu.
