Priština/Bělehrad - Kosovo vzniklo v únoru 2008 odtržením od Srbska, a dovršilo tím rozpad Titovy Jugoslávie na současnou sedmičku států v západní části Balkánu. Srbská menšina však stát obývaný z převážné většiny kosovskými Albánci odmítá a Bělehrad usiluje o to dokázat, že jeho bývalá vzbouřenecká provincie není životaschopná.
Nezávislou republiku Kosovo vyhlásil tamní parlament 17. února. První ji uznala ještě týž den středoamerická Kostarika, o den později se pro existenci Kosova vyslovily Spojené státy americké, Velká Británie nebo Francie. Zatímco Albánci v Prištině oslavovali, Srbové vypalovali americkou ambasádu. Česko uznalo samostatné Kosovo 21. května 2008.
Domino v Pandořině skříňce
Proti vzniku země se vedle Srbska dosud staví Čína, Rusko, Řecko, Slovensko nebo Španělsko. Tvrdí, že pokud Kosovo uznáme, otevřeme pověstnou Pandořinu skřínku, ze které se vyrojí další a další separatisté. Zmíněné státy mají především obavu, že by je mohl postihnout podobný osud.
Dominový efekt, odtržení území obývaného převážně jinou národností, ale kosovský příklad nevyvolal. Jedinou výjimkou, která je však spíše mocenskou hrou Moskvy, byla ruská anexe Gruzie a následně uznání nezávislostí jejích proruských provincií Abcházie a Jižní Osetie. Premiér Vladimír Putin a prezident Dmitrij Medveděv argumentovali právě kosovským případem.
Prešev ve šlépějích Kosova
Odpor Bělehradu k nezávislému Kosovu je zřejmý. V červnu 1389 se na území dnes samostatného státu odehrála bitva na Kosově poli, nejvýznamnější událost srbských dějin, v níž tamní armáda (nutno říct, že neúspěšně) čelila turecké anexi Balkánského poloostrova.
Bělehrad proto za ruského sekundování blokuje vstup země do OSN. Loni na podzim Valné shromáždění OSN schválilo plán Bělehradu požádat o právní posouzení situace Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Srbsko zatím bojkotuje zboží s razítkem kosovských celníků, a dokonce brání kosovským fotbalistům ve členství v UEFA.
Albánci přitom žijí v Srbsku i mimo hranice Kosova, respektive přímo za hraniční linií v jihosrbské oblasti Prešev, kde tvoří devadesát procent obyvatel. Stejně jako kosovští Albánci usilovali v roce 1997 během kosovské války o nezávislost, ale bezvýsledně. Nyní mluví o další úpravě srbských hranic. „Jsme připraveni využít výsledků referenda, ve kterém se většina albánských obyvatel Srbska vyjádřila pro připojeni ke Kosovu,“ varoval starosta Preševu Nadér Sadiku.
Noční můry ve Skopje
Samostatná existence státu kosovských Albánců má do budoucna největší význam pro sousední Makedonii. Celou čtvrtinu tohoto hornatého státu vnitrozemního Balkánu totiž tvoří také Albánci, kteří se navíc netají svými separatistickými tendencemi. Skopje muselo řešit problém své menšiny již v roce 2001, kdy v západní části země u města Tetovo vypuklo albánské povstání.
„Stejně jako ostatní jsem nemohl studovat v Makedonii kvůli svému jazyku. Rozhodli jsme se bojovat, aby další generace nemuseli čelit diskriminaci,“ popsal důvody ke guerillovým bojům jejich bývalý velitel Besim Hoda.
Povstání skončilo takzvanou Ohridskou dohodou, podle níž Albánci smějí používat albánštinu jako úřední jazyk a má jim být usnadněn přístup do státních funkcí. Sám Hoda nyní zasedá v makedonské vládě. Obyčejní Albánci jsou ale nespokojení dál, dohody podle nich nebyly naplněny.
Kosovo se snaží vystupovat jako plnohodnotný stát, má vlastní ústavu a Priština začala vydávat i vlastní pasy. Přítomnost civilní mise OSN však svědčí o tom, že se status Kosova stále vymyká běžný standardům. Kosovská ekonomika navíc přežívá jen díky financím ze zahraničí, bují zde kriminalita, černý obchod a prodej drog.
- Mapa Srbska a Kosova autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/379/37884.jpg
- Volby v Makedoniii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/246/24540.jpg
- Kosovští vojáci autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/632/63198.jpg
- Preševské údolí autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/685/68415.jpg
