Vědci hlásí nález nové subatomární částice, je to Higgsův boson?

Melbourne - Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) objevili novou subatomární částici, mohlo by se jednat o Higgsův boson. V australském Melbourne na odborné konferenci tyto výsledky představili vědici z evropské laboratoře CERN. Higgsův boson by podle vědců měl vysvětlovat, jak získaly ostatní částice hmotnost. Český fyzik z Ústavu částicové a jaderné fyziky Rupert Leitner se domnívá, že by existence Higgsova bosonu měla být potvrzena do konce tohoto roku.

„Mohu potvrdit, že byla objevena částice, která odpovídá teorii Higgsova bosonu,“ řekl britský fyzik John Womersley. Mluvčí jednoho ze dvou týmů, které po částici pátrají, dnes na konferenci o vysokoenergetické fyzice prohlásil, že jde o předběžné výsledky, o nichž je ale přesvědčen, že jsou velmi solidní. „Pokud by to skutečně byl Higgsův boson, znamenalo by to velký úspěch teoretické předpovědi prakticky 48 let staré. (…) Nasměrovalo by to další vývoj v experimentální i teoretické částicové fyzice,“ dodal Leitner.

Existenci částice předpověděl v roce 1964 britský fyzik Peter Higgs, který teorii rozpracoval s Philipem Andersonem. Od té doby tuto částici hledala v urychlovačích celá řada experimentů. „Vzniká například na urychlovači LHC v současných experimentech v interakcích protonů s protony,“ dodal Leitner. Připomíná zároveň, že Higgsův boson existuje velmi krátkou dobu a okamžitě se rozpadá. Na stopu mu tak vědci mohou přijít tím, že budou zkoumat produkty jeho rozpadu.

Bez existence Higgsova bosonu by podle vědců částice létaly vesmírem rychlostí světla a nikdy by nevznikly atomy, hvězdy a planety. „Higgs je poslední částicí standardního modelu, kterou se ještě nepodařilo najít, a nebo taky první částicí úplně nového modelu. Je něco jako svatý grál,“ uvedl vědec z laboratoře CERN Albert De Roeck. Vědci z CERNu dodávají, že zatím jde o předběžné výsledky. Na potvrzení si svět musí ještě počkat.

„Domnívám se, že otázka existence či neexistence Higgsova bosonu bude vyřešena v poměrně krátké době, pravděpodobně do konce tohoto roku, nejpozději začátkem příštího roku,“ dodal Leitner. Sám ale podotýká, že i když se to v dnešní době zdá být nepravděpodobné, tak Higgsův boson třeba neexistuje a částice získávají hmotnost jiným způsobem. Bylo by pak třeba vypracovat nový model, který by hmotnost elementárních částic vysvětloval.

Podle vědců není vyloučeno, že se při experimentu namísto Higgsova bosonu podařilo objevit jinou, mnohem exotičtější částici. Představitelé jednoho výzkumného týmu totiž uvedli, že se v několika případech objevená částice rozpadla jiným způsobem, než jaký standardní model fyziky předpovídá pro Higgsův boson. Podle vědeckých teorií tvoří hmota, kterou vidíme, pouze čtyři procenta vesmíru. Pokud by objevená částice byla něco exotičtějšího než Higgsův boson, podle serveru by mohla otevřít cestu k pochopení povahy temné hmoty a temné energie, které podle teorií tvoří 96 procent vesmíru.

Přední fyzik Stephen Hawking prohlásil, že výsledky experimentu mají velký dopad a že na jejich základě by měl Peter Higgs, který teorii bosonu vytvořil, získat Nobelovu cenu. „Na druhou stranu je trochu škoda (že se podařilo částici objevit), protože velké pokroky ve fyzice vzešly z pokusů, které přinesly neočekávané výsledky,“ řekl Hawking. Podotkl také, že kvůli práci fyziků v CERN prohrál v sázce s kolegy 100 dolarů, protože nevěřil, že se za jeho života podaří Higgsův boson objevit.

Výzkumný tým CMS částici našel v energetické hladině těsně nad 125 gigaelektronvolty (GeV). Je tedy asi 133krát těžší než proton. Kombinací dat získali vědci výsledek na úrovni 4,9 sigma. Ta ukazuje pravděpodobnost náhodné fluktuace pozadí, tedy chyby, v poměru jedna ku dvěma milionům. O objevu přitom částicoví fyzikové mluví v případě, že výsledek přesáhne úroveň 5 sigma, tedy když je pravděpodobnost chyby menší než jedna ku 3,5 milionu. K podobným závěrům dospěl i druhý výzkumný tým ATLAS, jehož data ukazují na novou částici na hladině okolo 126 gigaelektronvoltů. Výsledek je přitom na úrovni 5 sigma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu přiletěl do Maďarska, země odstupuje od ICC

Maďarská vláda se rozhodla odstoupit od Mezinárodního trestního soudu (ICC), oznámil šéf kanceláře premiéra Viktora Orbána Gergely Gulyás poté, co do Maďarska na státní návštěvu přicestoval izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu. A to navzdory zatykači, který na něj vydal právě ICC.
10:25Aktualizovánopřed 3 mminutami

„Taliban je v Afghánistánu skutečnou silou.“ Moskva chce zrušit zákaz hnutí v Rusku

Ruská generální prokuratura požádala nejvyšší soud, aby pozastavil zákaz činnosti afghánského vládnoucího hnutí Taliban v Rusku, oznámila v pondělí agentura Interfax. Navzdory tomu, že je v zemi Taliban více než dvacet let na seznamu teroristických organizací, hostily ruské úřady delegace hnutí nejen v Moskvě. Ta podle Carnegieho střediska usiluje o užší spolupráci s Kábulem v boji proti organizaci Islámský stát (IS).
před 11 mminutami

Jižní Súdán je po zatčení viceprezidenta na prahu války

V nejmladší zemi světa hrozí druhá občanská válka. Opozice po zatčení viceprezidenta Rieka Machara mluví o porušení křehké mírové dohody z roku 2018 o sdílení moci. Experti vyzývají mezinárodní společenství, aby zabránilo vyhrocení situace ve státě sužovaném etnickým pnutím. Do země už dorazili mediátoři Africké unie, kteří se snaží mírovou smlouvu zachránit.
10:00Aktualizovánopřed 22 mminutami

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent.
05:46Aktualizovánopřed 23 mminutami

Lipavský věří, že Rubio potvrdí americký zájem na silné a akceschopné Severoatlantické alianci

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) věří, že šéf americké diplomacie Marco Rubio na jednání ministrů zahraničí NATO potvrdí americký zájem na silné a akceschopné Alianci. Řekl to před odletem na dvoudenní schůzku v Bruselu, kde očekává mimo jiné debatu o spravedlivém sdílení zodpovědnosti mezi spojenci či o ruské válce na Ukrajině.
09:24Aktualizovánopřed 26 mminutami

„Vysokorychlostní roky,“ bilancuje končící šéfka německé diplomacie

Končící německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se má nově přesunout do New Yorku, kam ji sousední země nominovala do role předsedkyně Valného shromáždění OSN. Její zvolení se považuje za formalitu. Tři a půl roku ve funkci šéfky německé diplomacie hodnotí jako „vysokorychlostní roky“ provázené agresí Moskvy vůči Ukrajině, válkou na Blízkém východě a konfrontací s Ruskem, které kritizovala mnohem důrazněji než její předchůdci.
před 3 hhodinami

Americké univerzity přicházejí na popud Bílého domu o peníze

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila desítky výzkumných grantů pro Princetonskou univerzitu, která se tak podle agentury AP stala další z prestižních vzdělávacích institucí, jejichž peníze z federálních zdrojů jsou kvůli „nátlakové kampani“ ohroženy.
před 3 hhodinami

Putinův zmocněnec jednal ve Washingtonu, tvrdí Reuters

Vysoce postavený ruský vyjednávač, zmocněnec ruského vůdce Vladimira Putina pro investice Kirill Dmitrijev se ve Washingtonu setkal s americkými představiteli, pozval ho Trumpův zmocněnec Steve Witkoff. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké představitele.
před 4 hhodinami
Načítání...