V šatech se do bazénu nesmí – bez ohledu na vyznání

Paříž – Islám–neislám, v šatech se do bazénu nepoleze. Tak zní rozhodnutí provozovatelů veřejného koupaliště ve francouzském Emerainville východně od Paříže, kteří zakázali vstup asi třicetileté ženě v burkinách. Burkini (burka a bikini) jsou koupací úborem pro muslimské ženy, jimž islám nedovoluje odhalovat se na veřejnosti. Sestávají se ze závoje, tuniky a širokých kalhot.

Starosta města Alain Kelyor tvrdí, že rozhodnutí nesouvisí s islámem, ale s hygienickými předpisy. Burkini podle něj nejsou islámské plavky a v koránu takový typ plavek neexistuje. Podle provozovatelů bazénu muslimské plavky neodpovídají předpisům, podle nichž se v bazénu nesmějí lidé koupat v oblečení.

Alain Kelyor, starosta francouzského Emerainville:

„Burkini? Takový typ plavek korán nezná!“

Koupelechtivá muslimka, kterou média označují pouze jako Carole, se ale hájí tím, že koupání v burkini jí správci dovolili při první - červencové - návštěvě bazénu, nikoliv ale při druhé, srpnové. Podle BBC jde o Francouzku, která konvertovala k islámu. „Zkrátka a dobře, jde o segregaci,“ říká Carole. „Budu bojovat za to, aby se to tady změnilo. A až uvidím, že jde o marný boj, nevylučuji, že Francii opustím.“

Komise složená z 32 francouzských poslanců začala v červenci analyzovat nošení burek a nikábů muslimkami ve Francii. Koncem roku mají zveřejnit závěrečnou zprávu, v níž má padnout především doporučení, zda zpřísnit či naopak zmírnit již existující zákaz nošení okázalých náboženských symbolů na úřadech a ve školách, jímž Francie před čtyřmi lety vyvolala nelibost islámského světa. Komisi vytvořil parlament po projevu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho před oběma parlamentními komorami, v němž vyjádřil názor, že nošení burek, které kompletně zahalují ženy od hlavy k patám, jejich nositelky zotročuje a ponižuje. Sarkozy zároveň vyzval k zevrubné debatě o tomto druhu oblečení a vyjádřil pochybnost o tom, že jde opravdu o náboženský symbol islámu.

Ve Francii žije asi pět milionů muslimů, jde o největší muslimskou minoritu v západní Evropě. Podle některých studií by zde do poloviny století dokonce mohli muslimové tvořit většinu obyvatelstva.

Muslimky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Údery napříč Íránem zasáhly i klíčový most v Teheránu

Írán a jemu blízké libanonské hnutí Hizballáh v noci pokračovaly v útocích na Izrael. Údery způsobily zranění čtyř lidí včetně tří dětí, uvedl web The Times of Israel. Podle íránských médií obyvatelé islámské republiky zaznamenali exploze ve městech Ahváz, Šíráz, Isfahán, Karadž, Kermánšáh a Bandar-Abbás. Údery také podle agentury AFP silně poškodily Pasteurův ústav, významné lékařské výzkumné centrum v Teheránu.
05:59Aktualizovánopřed 6 mminutami

Šéf NATO pojede za Trumpem. Ten mluví o možném odchodu z Aliance

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte příští týden navštíví Spojené státy a setká se s prezidentem Donaldem Trumpem. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na mluvčího NATO a činitele Bílého domu. Rutte do Washingtonu vyrazí krátce poté, co Trump spojencům pohrozil možností amerického odchodu z NATO kvůli jejich odmítání podpořit USA ve válce proti Íránu.
02:12Aktualizovánopřed 53 mminutami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 2 hhodinami

Lotyšsko prodloužilo zákaz dovozu obilí z Ruska a Běloruska

Lotyšský parlament ve středu 1. dubna v závěrečném čtení schválil novely zákona o zemědělství a rozvoji venkova, které prodlužují zákaz dovozu zemědělských a krmných produktů z Ruska a Běloruska do 1. července 2027.
před 2 hhodinami

Kvůli digitálním kontrolám čekají někteří cestující na letištích až dvě hodiny

Cestující ze zemí mimo Evropskou unii (EU), kteří vstupují do schengenského prostoru, čekají kvůli novým digitálním kontrolám v dopravní špičce na letištích až dvě hodiny. Situace se nejspíš ještě zhorší s nadcházejícími velikonočními svátky, kdy budou lidé mnohem více cestovat. Informoval o tom Olivier Jankovec, šéf společnosti ACI Europe, která zastupuje evropská letiště.
před 2 hhodinami

USA v Íránu splní cíle, dva či tři týdny budou útočit velmi tvrdě, řekl Trump

Spojené státy budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé údery na Írán, kde jsou již blízko splnění svých strategických cílů. V prvním televizním projevu adresovaném Američanům během více než měsíc trvající války to uvedl prezident Donald Trump, podle něhož již Írán nepředstavuje hrozbu. Teherán chce ve válce pokračovat až do úplné porážky a ponížení nepřátel, sdělil mluvčí velitelství íránských ozbrojených sil Ebráhím Zolfakarí.
03:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francie zmařila útok na kancelář Bank of America v Paříži

Francouzská policie 28. března zmařila útok na pařížskou kancelář banky Bank of America. Píše to agentura Reuters. V Paříži nyní platí zvýšená výstraha kvůli terorismu. Policie se soustředí na zabezpečení církevních, kulturních, ekonomických a diplomatických objektů.
13:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Libyjská národní armáda porušila zbrojní embargo OSN, píše Reuters

Velitel Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar získal podle zjištění agentury Reuters bojové drony, které zřejmě pocházejí z Číny a Turecka, a to navzdory dlouhodobému embargu OSN na dodávky zbraní. Na satelitních snímcích jsou vidět tři drony na letecké základně al-Chádim, zachycují také rozsáhlé rekonstrukce základny. Bezpilotní letouny sehrály významnou roli během občanské války v Libyi v letech 2014–2020, kdy se Haftarova LNA pokusila svrhnout vládu uznanou OSN.
před 3 hhodinami
Načítání...