Washington - Americký prezident Barack Obama sice zatím vojenskou akci proti islamistům v Iráku neplánuje, nicméně dává najevo, že je na případný zásah připraven. Americké bojové letectvo totiž podle americké televize Fox News zahájilo průzkumné lety nad Irákem - z letadlové lodě USS George Bush startovaly bojové letouny F-18 k letům nad irácké území.
Cílem je demonstrace připravenosti zasáhnout
Prezident Obama o průzkumných letech rozhodl už před časem. Zajímavé nicméně je, že průzkum provádí bojové letouny F-18, tedy žádné průzkumné stroje. „Cílem není cokolli sledovat, ale spíš dát o sobě vědět,“ potvrdil televizi Fox News zdroj v Pentagonu.
Bílý dům v současné době zvažuje formu podpory irácké armádě, která je pod silným tlakem islamistů ze skupiny Islámský stát v Iráku a Levantě. Kromě výcviku iráckých vojáků a dodávek zbraní prezident zvažuje i možnost nasazení bezpilotních letounů, které operují v Pákistánu nebo Jemenu.
Irák včera požádal Spojené státy, aby zahájily letecké údery proti islamistům z organizace ISIL, kteří obsazují sever země. Žádost potvrdil šéf náčelníků štábů americké armády generál Martin Dempsey. „Je v našem národním zájmu bránit se ISIL, kdekoli na ně narazíme,“ odpověděl Dempsey na otázku, zda by Američané měli irácké žádosti vyhovět.
Kýve se pod iráckým premiérem židle?
Vedoucí představitelé amerického Kongresu včera tlačili na prezidenta Obamu, aby usiloval o demisi iráckého premiéra Núrího Málikího. Hlavním problémem má být fakt, že se státník zatím marně potýká s útoky islamistů.
Podle vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnella akce bojovníků skupiny Islámský stát v Iráku a Levantě znamenají velké ohrožení amerických zájmů. „Irácké bezpečnostní síly jsou nyní bohužel méně bojeschopné, než byly na konci roku 2011, kdy prezident (Obama) rozhodl o stažení amerických vojáků,“ řekl McConnell.
Sám irácký premiér Núrí Málikí na rezignaci nepomýšlí. Mluvčí jeho úřadu Zuhajr Nahár naopak tvrdí, že Západ by měl podpořit vojenskou operaci proti islámským radikálům a ne žádat změnu vlády. O té mohou podle mluvčího rozhodnout jedině Iráčané, kteří dali v dubnových volbách Málikího straně nejvíc hlasů.
Z rafinerie v Bajdží evakuováni zbylí zaměstnanci
Z irácké rafinerie v Bajdží se díky příměří dojednanému mezi radikály a armádou podařilo evakuovat zbylých 250 až 300 zaměstnanců. Stažení zaměstnanců ze svých ropných zařízení v Iráku teď chystá i Čína. K evakuaci se už rozhodly také firmy Exxon Mobil a BP - irácký zástupce těžby na jihu země tento krok ale kritizuje, protože je podle něj neopodstatněný. Jde totiž o provozy na šíitském jihu Iráku, kde se nebojuje.
Boje o Bajdží začaly v noci na středu. Radikálové z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) sice pronikli do objektu, armáda však později oznámila, že útok odrazila. Provoz v Bajdží, která zpracovává ropu těženou na severu Iráku, je zastaven od úterý, kdy byli odvezeni zahraniční zaměstnanci, místní ale zůstali.
Kdy ofenzíva začala a jak pokračuje?
Začátkem ledna ISIL ovládl Fallúdžu (asi 60 kilometrů západně od metropole Bagdádu) a částečně dobyl Ramádí (metropole převážně sunnitské provincie Anbár). Před pár dny obsadil severní provincii Ninive včetně jejího správního střediska Mosulu a poté i Tikrít, správní středisko provincie Saláhaddín, asi 150 kilometrů severně od Bagdádu.
Čeho chtějí radikálové z ISIL dosáhnout?
Organizace ISIL, která vznikla z irácké odnože teroristické organizace al-Káida, chce ustavit na severu Sýrie a Iráku islámský stát a spoléhá na podporu sunnitských kmenů. V Sýrii drží území východní provincie Dajr az-Zaur, kde se těží ropa. Podle některých názorů nebrala irácká vláda nebezpečí ISIL dlouho vážně.
Má irácká vláda dostatečnou kapacitu bezpečnostních složek?
Papírově ano. Irácké bezpečnostní složky čítají asi 193 000 vojáků a na 500 000 policistů a členů polovojenských jednotek. ISIL má údajně nejméně 15 000 bojovníků, řada z nich jsou vojáci svrženého Saddámova režimu. Irácká armáda se ale stále formuje a například má jen velmi omezený stav letectva. Podle některých názorů mohla být chyba, že USA, které Irák opustily koncem roku 2011, pomáhaly budovat armádu podle západního vzoru.
