Trump v reakci na jaderný test: USA zvažují embargo na země obchodující s KLDR

Test vodíkové bomby v KLDR vyvolal odsuzující reakce mezinárodního společenství. Jižní Korea volá po přísném trestu včetně dalších sankcí Organizace spojených národů (OSN), proti chování severní Koreje se ohradila i Čína. Rusko incident považuje za neochotu podrobit se mezinárodnímu právu, ze Spojených států zaznívá odhodlání bránit Japonsko i za cenu použití jaderných zbraní či úvaha o embargu na země, které s KLDR obchodují.

Japonsko a Jižní Korea

Japonsko proti testu protestovalo u velvyslanectví KLDR v Pekingu. Tokio test považuje za „krajně neodpustitelný“.

Severní Korea provedla jaderný test navzdory opakovanému varování mezinárodního společenství. Japonsko to nemůže akceptovat.
Šinzó Abe
japonský premiér

Jihokorejský prezident Mun Če-in po jednání státní bezpečnostní rady prohlásil, že KLDR musí být za jaderný test tvrdě potrestána. Žádá další mezinárodní izolaci Kim Čong-unova diktátorského režimu a rovněž uvalení nových sankcí ze strany Rady bezpečnosti OSN.

Svou sérií provokací, jako bylo vypuštění mezikontinentálních balistických střel nebo tento jaderný test, dělá Severní Korea absurdní taktickou chybu. Vyostřila napětí na poloostrově a ohrožuje mír ve světě. Bude to jen dál posilovat jejich izolaci.
Mun Če-in
prezident Jižní Koreje

Jihokorejská agentura Jonhap napsala, že Soul zváží rozmístění mocnějších amerických taktických zbraní v zemi. Spojené státy v Koreji udržují početné vojenské síly, v zemi rovněž provozují moderní protiraketový štít THAAD.

Čína

Čínské ministerstvo zahraničí v prohlášení vyzvalo Severní Koreu, aby své nesprávné kroky zastavila. Uvedlo také, že se proti akcím Pchjongjangu rázně staví, nesouhlasí s nimi a rozhodně je odsuzuje. Peking také doporučil KLDR, aby se podřídila usnesením Rady bezpečnosti.

V souvislosti s jaderným testem v severní Koreji byl ostře sledovaný projev čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na summitu zemí BRICS, mezi které patří Čína, Brazílie, Rusko, Indie a Jihoafrická republika. Si Ťin-pching se však o zkoušce vodíkové bomby vůbec nezmínil.

O Severní Koreji čínský prezident hovořil na bilaterálním jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, které se uskutečnilo na okraj třídenního summitu. „Oba vůdci se shodli, že cílem je Korejský poloostrov bez jaderných zbraní. Chtějí pokračovat v těsných jednáních a spolupráci, aby novou situaci vyřešili,“ uvedla agentura Nová Čína.

Rusko

Kreml po testu vzkázal, že vedení KLDR akcemi, jejichž smyslem je narušit globální trend nešíření jaderných zbraní, závažným způsobem ohrožuje mír a bezpečnost na Korejském poloostrově a v celé oblasti. Moskva vyzvala všechny zúčastněné strany k návratu k dialogu, protože to je podle ní jediný prostředek řešení problémů.

Šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Leonid Sluckij test podle agentury Interfax označil sice za hrubé porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN, ale řekl zároveň, že Pchjongjang je ke svým činům vyprovokován Spojeným státy a Jižní Koreou.

Jaderná bomba v rukou severokorejského režimu je tak velkou hrozbou jak pro Spojené státy, tak pro Rusko a jeho zájmy ve východní Asii, že je pravděpodobné, že se obě mocnosti alespoň v této otázce budou snažit najít nějaký společný postup.
David Miřejovský
zpravodaj ČT v Rusku

USA

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Herbert McMaster po pokusném nukleárním výbuchu ujistil Japonsko, že Spojené státy jsou připraveny dostát svým závazkům bránit Japonsko, a to i za použití jaderných zbraní. Japonsko má s USA uzavřenou spojeneckou smlouvu, ve které Spojené státy ostrovní zemi zaručují ochranu.

Sám Donald Trump označil severokorejský jaderný test za ohrožení bezpečnosti USA. „Jejich slova a kroky zůstávají vůči USA velmi nepřátelské a nebezpečné. Severní Korea je zločinecký stát, který se stal velkou hrozbou a hanbou pro Čínu, která se snaží pomoci, ale jen s malým úspěchem,“ řekl Trump. Americký prezident se kvůli krizi na Korejském poloostrově snaží přimět Peking, aby svého severokorejského spojence donutil k poslušnosti. 

Že by teď Spojené státy vytáhly na Čínu nějaký zázračný lék, který doteď v zákulisí míchaly, si lze asi těžko představit. Otázka je, zda tento poslední test nepřesvědčí ke změně v chování samotný Peking.
Martin Řezníček

Trump v sérii dnešních tweetů poznamenal, že Jižní Korea nyní zjišťuje to, co jí on již říkal, a sice, že ustupování Severokorejcům nikam nevede. „Rozumí jen jediné věci!“ dodal Trump s očividným odkazem na tvrdý postup vůči Pchjongjangu.

Později také napsal, že Spojené státy zvažují možnost přerušit veškerou obchodní výměnu se všemi zeměmi, které obchodují se Severní Koreou. Takové opatření by nejvýrazněji postihlo Čínu. Na otázku, zda USA na KLDR zaútočí, novinářům Trump odpověděl jedinou úsečnou větou: „Uvidíme.“

Evropa

Po sankcích volají francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová, kteří o KLDR hovořili telefonicky. Šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová test označuje za nepřijatelnou provokaci a vážné ohrožení regionální i světové bezpečnosti. Britský ministr zahraničí Boris Johnson sdělil, že na stole jsou nyní všechny možnosti a žádná z těch vojenských není snadná.

Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že test vyhrocuje napětí v regionu, které má podle něj ale stále diplomatické řešení. Podle českého ministerstva zahraničí KLDR porušila své závazky vyplývající z rezolucí RB OSN. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) označil severokorejský režim za nepředvídatelný a přirovnal ho k „neřízené střele“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 14 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami
Načítání...