Povinný přerozdělovací mechanismus pro uprchlíky platí. Soudní dvůr Evropské unie odmítl žalobu Slovenska a Maďarska. Brusel má podle rozhodnutí právo přebírání žadatelů o azyl na členských státech vynucovat. Systém kvót, který podle Unie vyjadřuje solidaritu, má ulevit hlavně přetížené Itálii a Řecku. Stejné potíže by ale brzo mohlo mít i Španělsko.
Řecké pobřeží bylo ještě poměrně nedávno vstupní branou do Evropy. Jen na ostrově Chios jsou v byrokratické smyčce chyceny čtyři tisíce uprchlíků. Smlouva EU s Tureckem loni v dubnu zavřela dveře balkánské trasy. Vyřízení žádostí o azyl ale trvá i víc než rok. Zdejší tábory bez hygienických zařízení hostí i dvojnásobek lidí, než jakou mají kapacitu.
V Řecku tak celkem uvízlo přes 60 tisíc utečenců. „Je jim to jedno. Jediné, co jsou schopni nám dát, jsou sliby, sliby, sliby,“ říká syrský uprchlík Rafat.
Úřady v Římě zase po pěti letech vystěhovaly migranty z okupované budovy. Ti proto začali spát na náměstích a při následných protestech se tvrdě střetli s těžkooděnci.
Hlavní zátěž migrační krize leží právě na bedrech Itálie. Letos sem podle Mezinárodní organizace pro migraci po moři připlulo na sto tisíc lidí.
Letos v létě svět obletěly záběry z andaluské pláže, na které se mezi opalující se turisty vylodili uprchlíci. Španělsko nyní doplňuje trojici jižní hranice migrační trasy a zájem o něj stále roste. Úřady letos zaznamenaly deset tisíc nově příchozích. OSN varuje, že pokračující trend může vést ke krizi se známým scénářem.
„Ze zpráv našich expertů ve Španělsku vyplývá, že země teď prochází něčím podobným jako Řecko začátkem roku 2015 nebo Itálie ještě o něco dříve,“ varuje mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci Joel Millman.
K radikálnímu řešení přistoupila Francie. Jeden z největších uprchlických táborů v Evropě známý jako Džungle nechala na podzim srovnat se zemí. Německou otevřenost vůči utečencům mezitím vystřídala rezervovanost. Žadatele o azyl začal Berlín znovu vracet do Řecka, odkud do Evropy přišli. Angelu Merkelovou tento měsíc čekají volby. Migrační téma ale nebude tím jediným, které je bude rozhodovat.
Řešit problém v počátku. Na pobřeží Afriky
Řešení krize Unie intenzivně hledá už přes dva roky. Hlavní pozornost se teď zaměřuje na Afriku. Nově by mohli migranti své žádosti předložit rovnou v Čadu nebo Nigeru, kudy hlavní africká migrační trasa vede. Méně lidí by se pak spoléhalo na služby převaděčů. „Aby bylo řešení účinné, musíme všichni jednat společně – od zemí původu uprchlíků po Evropu – přes tranzitní země, hlavně Libyi,“ zdůraznil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Chatrné lodě s migranty většinou startují právě z Libye. Evropská unie už zemi poskytla pomoc v hodnotě 120 milionů eur, jejíž součástí je například výcvik tamních pobřežních hlídek. Hledají také společnou strategii proti pašerákům. V dubnu slíbil Brusel Libyi na ochranu utečenců a zajištění potřebné asistence dalších 90 milionů eur.
