Demokraté z výboru pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů zveřejnili přes tři a půl tisíce reklam, které na Facebooku během tří let zaplatila takzvaná trollí farma z Petrohradu – oficiálně Agentura pro výzkum internetu. Její majitel je společně s několika zaměstnanci na americkém sankčním seznamu.
Ruští trollové zaplatili reklamy s mnoha tématy: Pro i proti imigrantům, zesměšňování bojovníků za práva Afroameričanů, nebo naopak výzvy k protestům proti policejní brutalitě.
Reklamy také měly například za cíl vyvolat odpor vůči gay komunitě. Fotografie s textem „ne každý chlapec chce být vojákem“, jež zobrazovala muže s plnovousem a dlouhými vlasy oblečeného do dámských růžových šatů před rozkvetlým stromem, se zobrazila 452 lidem. Náklady v přepočtu dosáhly 82 korun a padesáti haléřů.
„Je důležité, aby to veřejnost viděla a pochopila, že Rusko není naším přítelem a jak se nás snaží zmanipulovat a rozdělit,“ uvedl Adam Schiff z Demokratické strany, člen výboru Sněmovny reprezentantů pro dohled nad zpravodajskými službami.
Na displejích 126 milionů Američanů
Reklamy byly konkrétně zacílené na malé publikum. Bylo jich ale tolik, že se celkově zobrazily více než jedenácti milionům uživatelů Facebooku ve Spojených státech.
Celkový zásah ruských trollů byl ale podle zprávy členů Sněmovny reprezentantů daleko větší. Jejich posty na sociálních sítích, blogy a reklamy se v USA dostaly na obrazovky počítačů a mobilů 126 milionů lidí.
Pokusy vyvolat rasovou nesnášenlivost, odpor k přistěhovalcům, sexuálním menšinám a vybraným politikům vyšly odhadem na dvacet milionů korun měsíčně.
Trollí farma patří Putinovu blízkému, Kreml jakoukoliv vazbu odmítá
Petrohradská Agentura pro výzkum internetu zaměstnávala po roce 2015 na tisíc takzvaných trollů. Na sociální sítě každý z nich denně napsal v angličtině desítky postů a komentářů. Agenturu vlastní Jevgenij Prigožin, člověk z nejbližšího okruhu prezidenta Vladimira Putina. Kreml nicméně vehementně popírá, že by se Rusko snažilo volby ve Spojených státech ovlivnit.
Před současným ruským vedením a jeho záměry varuje někdejší sovětský disident Pavel Litvinov. V roce 1968 se sedmi známými protestoval proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa na Rudém náměstí. Strávil za to pět let na Sibiři a byl nucen emigrovat. „Je to nebezpečný režim, který přitom není tak silný a velký, aby ohrozil svět. Stojí ale za různými provokacemi, které pro něj nebezpečné jsou,“ uvedl vědec a někdejší sovětský disident.
Facebook pod tlakem zákonodárců změnil pravidla. Zadavatelé reklam už nejsou anonymní. Společnost také maže falešné profily. Každý zaměstnanec fabriky trollů jich měl minimálně šest.
