Moskva - Rusko zveřejňuje konečný seznam kandidátů pro březnové prezidentské volby. Tento týden se oficiálně zaregistroval miliardář Michail Prochorov. O úřad hlavy státu se tak bude ucházet 5 kandidátů. Největší šance má podle průzkumů dosavadní premiér Vladimir Putin. Za ním následuje vůdce komunistů Gennadij Zjuganov a předák nacionalistů Vladimir Žirinovskij. Ústřední volební komise dnes oficiálně vyřadila z prezidentských voleb opozičního liberála Javlinského a gubernátora Mezenceva. Oba nesehnali dost podpisů, a nemůžou tak kandidovat.
Ruský premiér Vladimir Putin v předvolebních průzkumech drtivě poráží své protikandidáty. Kdyby volby byly teď, zvítězil by už v prvním kole. Získal by 62 procent hlasů. Podle tamních komentátorů ale může Putinovou podporou ještě otřást další velká demonstrace, kterou opozice svolala na 4. února. Popularitu se premiérovi rozhodl ukrojit i miliardář Michail Prochorov, který ve středu oznámil kandidaturu. V průzkumech zatím Prochorov získává kolem pěti procent. „Život je o tom, měnit to, co je předem rozhodnuté, vyvracet názory. Měli bychom se podívat pořádně na to, kdo co navrhuje, co udělal vlastníma rukama, a to bude ten nejlepší důkaz,“ dodal prezidentský kandidát Michail Prochorov.
Analytici odhadují, že by Putin v prvním kole tentokrát nemusel získat většinu a že by mohlo dojít i na souboj v kole druhém. Když se stal Putin prezidentem v roce 2000 poprvé, získal 53 procent, o čtyři roky později mu dalo hlas už v prvním kole dokonce 71 procent voličů. Od té doby se ale poměry trochu změnily. Naposledy Putinovým postavením otřásly mohutné protivládní demonstrace proti výsledkům loňských parlamentních voleb.
Ústřední volební komise dnes vyřadila z prezidentských voleb opozičního liberála Grigorije Javlinského a irkutského gubernátora Dmitrije Mezenceva. Nepředložil totiž dost podpisů. Uchazeči musí přitom na podporu své kandidatury sehnat nejméně 2 miliony podpisů od ruských občanů.
Podle komise více než čtvrtina podpisů na podporu Javlinského nebyla v pořádku. „Je smutné, že nemůžeme Javlinského zaregistrovat. Byl navržen zaregistrovanou stranou, ale zákon nám nedává právo započítat okopírované podpisy,“ uvedl tajemník komise Nikolaj Konkin.
Ruští prezidentští kandidáti
Sergej Mironov (58) - Stál deset let v čele Rady federace, horní komory ruského parlamentu. Na prezidenta ho navrhla levicová strana Spravedlivé Rusko. Vystudoval čtyři vysoké školy - geofyziku na hornické akademii, ekonomiku, práva a techniku - a do rozpadu SSSR se živil jako geofyzik. V letech 2006 až 2011 byl předsedou Spravedlivého Ruska. Na prezidenta kandidoval již v roce 2004, kdy skončil se ziskem 0,75 procenta hlasů šestý.
Michail Prochorov (46) - Prochorov je podle magazínu Forbes třetím nejbohatším Rusem, jeho majetek se odhaduje na 18 miliard dolarů. Patří mu obrovská hliníkárna, největší ruský těžař zlata Poljus Zoloto a několik bank, ale i americký basketbalový tým New Jersey Nets. Zdrojem bohatství tohoto dvoumetrového miliardáře se ovšem stala firma Norilsk Nickel, největší světový těžař niklu a palladia. Svůj podíl v této společnosti Prochorov stačil prodat v roce 2008 těsně před tím, než trhy srazila krize.
Vladimir Putin (59) - Od května 2008 premiér Ruska, předtím byl dvě volební období prezidentem. Do čela Ruska nastoupil jako ne příliš známý politik v prosinci 1999, kdy si ho jako svého nástupce vybral Boris Jelcin. Putin byl krátce premiérem a v roce 2000 byl zvolen prezidentem. Putin vystudoval práva a hned po studiích vstoupil do kdysi obávané tajné služby KGB. Je také šéfem vládní strany Jednotné Rusko.
Gennadij Zjuganov (67) - V roce 1993 stál tento bývalý učitel u zrodu Komunistické strany Ruské federace (KPFR) a stal se jejím předsedou, kterým je dodnes. Zjuganov se v letech 1996, 2000 a 2008 zúčastnil prezidentských voleb a vždy skončil na druhém místě. V roce 1996 mu chyběly tři procenta k vítězství v prvním kole.
Vladimir Žirinovskij (65) - Předseda nacionalistické Liberálnědemokratické strany Ruska (LDPR). Strana pod jeho vedením vystupuje proti menšinám a proti všem neruským prvkům ve společnosti. Na prezidenta kandidoval i v letech 1991, 1996, 2000 a 2008, v těch posledních skončil na třetím místě.
