Ruská represe na Ukrajině se podobá té sovětské ve 30. letech, říká spisovatel Kozlovskyj

11 minut
Události, komentáře: Ihor Kozlovskyj
Zdroj: ČT24

Ruská represe na dobytých územích Ukrajiny se podle ukrajinského religionisty a spisovatele Ihora Kozlovského snaží zničit jakýkoliv aktivní odpor. Řekl to v pořadu Události, komentáře. Situaci přirovnal ke třicátým letům v Sovětském svazu.

Kozlovskyj byl vězněn a mučen proruskými separatisty na východě země ještě před únorovým začátkem ruské invaze. Byl propuštěn před více než pěti lety. Tehdy se za jeho propuštění přimlouval i prezident Miloš Zeman, se kterým se později i osobně setkal. 

„Byla to dlouhá diskuse. My jsme hned zjistili, že každý zastáváme jiné politické názory. O různých záležitostech jsme se i hádali – jako je třeba pohled na válku a na Putina,“ vzpomíná na setkání Kozlovskyj. Ocenil ale prý zároveň úsilí, které Zeman vynaložil na jeho propuštění. „Bylo to úsilí evropského člověka, nejen ideologa.“

Na území Luhanské a Doněcké oblasti podle něj Rusové prováděli pokusy, které nyní rozšířili do všech okupovaných oblastí. „Pro Rusko bylo velice důležité vytvořit systematickou represi. Nebyly to jen jednotlivé epizody, byla to skutečně naplánovaná politika,“ říká. 

Zničit člověka

Tato represe je podle jeho slov srovnatelná s třicátými lety v Sovětském svazu. „Člověka ničili. Ničili jeho postoje. Ničili člověka jako subjekt,“ vysvětluje. „Je to hrozivá mašinérie, která byla stvořena proto, aby byla zničena jakákoliv aktivní myšlenka, aktivní postoj.“

Kozlovskyj se domnívá, že to, co Rusové páchají ve věznicích na Ukrajině, se liší od toho, jak postupují v případě vnitřní opozice. To podle něj potvrzují i zpovědi ruských politických vězňů.

„Ideologie ruského světa, kterou šíří na Ukrajině, je založena na xenofobii vůči ukrajinskému obyvatelstvu,“ říká. Jde podle něj navíc o myšlenky, které absolutně odmítají ukrajinskou identitu. „Proto ta krutost, se kterou jednají na území Ukrajiny, se zcela liší od toho, co se děje v Rusku,“ dodává. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 14 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...