Rakouský kancléř Christian Kern požaduje citelné krácení unijních prostředků pro členské země EU, které budou nadále odmítat přijímání uprchlíků. S návrhem přišel den před summitem EU v Bruselu, který se bude zabývat také migrační krizí. Opatření by postihlo zejména země visegrádské čtyřky, jejímž členem je kromě Česka i Maďarsko, Polsko a Slovensko.
Rakouský kancléř volá po krácení unijních dotací pro odmítače uprchlíků
„Pokud se (některé) země budou nadále vytrvale vyhýbat řešení migrační otázky, nebo provozovat daňový dumping na úkor sousedů, potom by už neměly v budoucnu dostávat platby z Bruselu v miliardové výši,“ řekl Kern německému listu Die Welt.
Zřejmě tak narážel hlavně na Maďarsko, které chce snížit korporátní daň na nejnižší úroveň v Evropě a přilákat tak maximum zahraničních firem. Takovéto daňové podbízení podle Vídně hrozí, že nejvíc postihne právě sousední Rakousko.
„Selektivní solidarita by také měla v budoucnu vést ze strany čistých plátců (EU) k selektivní připravenosti platit,“ podotkl sociálnědemokratický předseda vlády.
Podle českého ministra vnitra Milana Chovance jde o „další nepochopitelný krok, který rozděluje EU v době, kdy je třeba místo neshod hledat společná řešení“. „Nerozumím tomu, proč se podobné nesmyslné návrhy některých států stále dokola opakují, teď navíc den před důležitým summitem EU,“ konstatoval Chovanec.
V Bruselu se ve čtvrtek a pátek koná summit EU, jenž se má věnovat i migrační politice. Evropskou komisí prosazované rozdělování uprchlíků mezi členské země EU zásadně odmítá zejména visegrádská skupina.
Němečtí politici nejsou v otázce krácení dotací jednotní
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v úterý prohlásil, že nepodporuje krácení dotací z EU zemím, které nechtějí přijímat uprchlíky. O tomto postihu ale mluví jiní němečtí politici, včetně kandidáta sociální demokracie na kancléře Martina Schulze.
Eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví Věra Jourová zase v úterý v souvislosti se situací v Polsku a Maďarsku uvedla, že vyplácení unijních peněz členským zemím by mohlo být v budoucnu podmíněno dodržováním zásad právního státu a dalších hodnot.