Polská vláda se snaží na poslední chvíli předejít svému rozpadu smírčím jednáním. Roztržku v koalici vyvolal spor o dva zákony, kvůli kterým hrozí, že by kabinet mohla opustit menší strana Solidární Polsko pod vedením ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra. Ten stojí také za spornou reformou soudnictví, kvůli které vede Evropská komise s Varšavou hned několik řízení. Brusel se má teď navíc zabývat také stavbou plavebního kanálu na severu země, proti které bojují ekologové.
Chystaný plavební kanál má protnout poloostrov oddělující Viselský záliv od Baltského moře. Stavba pokračuje podle plánu, hotová má být přitom do dvou let. „Dokončili jsme práce na objektu jižního mostu, jeho železobetonové konstrukci, brzy začneme s montáží ocelové konstrukce. Zároveň pokračují práce na mostě severním,“ říká o projektu jeho hlavní inženýr Dominik Wróblewski.
Vláda mluví o strategické investici. Lodě tak už nebudou muset přes průliv, kde je třeba povolení ruských úřadů. Navíc ušetří skoro 100 kilometrů plavby. Vydělat na kanálu má celý region. „Je to jediná šance, jak rozvinout východní Polsko a především otevřít přístav Elbląg,“ vysvětluje ministr mořského hospodářství a plavby Marek Gróbarczyk.
Lidé, kteří na poloostrově žijí, vydělávají hlavně na turismu. Věří, že kanál přinese víc příjmů, hlavně od jachtařů, kteří budou moci volně proplouvat mezi mořem a zálivem. Projekt ale už od začátku provázejí i pochybnosti o tom, jestli se tak velká investice vůbec vyplatí, a hlavně také o to, jaký dopad bude mít plavební kanál na životní prostředí.
Proti stavbě brojí ekologové
Proti kanálu tak brojí zejména ekologové, stavba podle nich ničí ekosystém Viselského zálivu. Narušení dna uškodí nejdřív mikroorganismům, pak rybám a tažným ptákům, tvrdí.
„Dno je natolik bahnité, že se bude muset celou dobu prohlubovat. Není to tak, že vykopeme vodní cestu a ona tak zůstane,“ objasňuje členka ekologické organizace Mayra Wojciechowiczová.
Podle vládnoucí strany je boj proti kanálu bojem proti polským zájmům. Ve sporu se teď ale za ekology postavila i opoziční europoslankyně Róża Thunová, která chce celou věc dostat před unijní soud, Evropská komise je ale zatím zdrženlivá.
