V Paříži vznikají už řadu let úspěšné stavební projekty, jejichž smyslem je, aby v domech společně žili lidé z různých společenských vrstev a zabránilo se vzniku ghett. Česká vláda se teď chce francouzským modelem inspirovat. Sama plánuje podpořit dostupné bydlení a do jeho financování zapojit i soukromý sektor. Investice má do roku 2025 dosáhnout patnácti miliard korun.
Pařížská čtvrť pro chudé i bohaté přináší model, jak zabránit vzniku ghett. Česko se chce inspirovat
Horizont ČT24: Česko se učí od Paříže, jak na dostupné bydlení bez rizika ghett (zdroj: ČT24)
V pařížské čtvrti Clichy dříve stály továrny, kolem kterých jezdily nákladní vlaky. Nyní zde bydlí v zeleni tisíce lidí.
„V roce 2003 jsme rozhodovali o umístění olympijské vesnice pro OH 2012. Místo nás zaujalo a v roce 2007 se definitivně rozhodlo, že se tu vytvoří pilotní projekt pro první bezuhlíkovou čtvrť,“ uvedla architektka projektu Catherine Haas Adlerová.
Projekt Clichy Batignolles kombinuje sociální, dostupné, komerční bydlení s některými téměř luxusními byty. Skoro padesát procent bydlení tvoří sociální byty, ale smyslem projektu je populaci promíchat a zabránit tomu, aby vznikla čtvrť, kde by sociálně slabší skupiny převažovaly a určovaly její charakter.
Pařížská čtvrť Clichy
Inspirace směrem do Česka
Svým pojetím může být v určité míře inspirací i pro české architekty. „Aby tam nebyli třeba pouze senioři nebo pouze lidé, kteří jsou nízkopříjmoví, ale aby docházelo k tomu zdravému mixu, kdy se lidé setkávají a nevzniká vám vyloučená lokalita,“ vysvětluje český ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Podle ředitele Státního fondu podpory investic Daniela Ryšávky je Paříž zajímavá, protože kombinuje financování státu, měst a zapojení nevládních organizací. „Tak, aby vyrostly udržitelné čtvrti,“ podotkl Ryšávka.
Projekt na první pohled funguje. Vedle sebe bydlí lidé s nízkými příjmy žijící s podporou státu, kousek dál učitelé a v luxusnějších bytech i ředitelé firem. Kriminalita je v současné době zanedbatelná. Místo vysokých paneláků zde vyrostly architektonicky zajímavé objekty a o kus dál dokonce výjimečné stavby, jako je justiční palác navržený italským architektem Renzem Pianem.
„Funguje kombinace státních a soukromých peněz. V Česku jsme omezeni centrálním plánováním a soukromý sektor často nemyslí na věci jako veřejný prostor a na infrastrukturu. Musíte investovat do škol, do míst, kde se lidé scházejí. Určitě tam musí být kombinace finančních pravidel a vlastnictví a samozřejmě i architektura musí být taková, aby to nebyly jen paneláky, musí se to rozvrstvit,“ podotkla urbanistka a odbornice na veřejný prostor Milota Sidorová.
Další věcí jsou pak sociální služby. Třeba ve Vídni podle ní dobře fungují komunitní centra, která se snaží rodiny různých národností začlenit do života ve čtvrti.