Praha - Českým badatelům se podařilo objevit údajně vyhynulou krysu dinegatskou, po které bez úspěchu pátralo několik vědeckých expedic od roku 1975. Tehdy byl spatřen první a dosud poslední exemplář hnědě zbarveného velkého hlodavce s extrémně dlouhým ocasem. Zooložka Milada Řeháková, která se svým manželem krysu opět zdokumentovala, doufá, že filipínská vláda a místní komunity se na záchraně vzácných živočichů budou dále aktivně podílet.
Obří krysu znovu objevili čeští badatelé na Filipínách
V malé severní části ostrova Dinagat na východě souostroví Filipín byla znovu nalezena vzácná krysa dinagatská. Přežívá pouze v severní části ostrova, kde zbývají poslední lesní porosty. „O chování těchto obláčkových krys se toho obecně mnoho neví,“ upozorňuje Řeháková. Tzv. obláčkové krysy, což jsou největší myšovití hlodavci na světě, se vyskytují pouze na Filipínách. „Jejich velikost je třicet centimetrů tělo, třicet centimetrů ocas,“ podotýká zooložka. Zvíře bylo v historii objeveno jen jednou, a to v roce 1975. Od té doby ho nikdo nikdy nespatřil a existovaly domněnky, že zvíře na ostrově Dinagat již vyhynulo.
Aby bylo zajištěno, že na Filipínách přežijí spolu s těmito krysami i další vzácní živočichové, je třeba zaměřit se na jejich ochranu. Právě ta by měla v první fázi vycházet především od místní komunity. „Snažili jsme se tam rozšířit povědomí, že to zvíře se vyskytuje pouze u nich a oni by měli být hrdí na to, že jinde na světě není, což samozřejmě v jejich očích ohromně stouplo. Myslím, že to je cesta, jak přimět místní komunitu, aby si zvířete vážila na úkor ničení pralesa za komerčními účely,“ doplnila Řeháková.
„Seděli jsme v lese a krysa k nám přišla sama“
Mnoho badatelských skupin se již v minulosti pokoušelo krysu spatřit, ale bezúspěšně. Zooložka vysvětluje, na čem pravděpodobně stojí úspěch jejich nálezu. „My jsme seděli v lese a čekali, což je jiný přístup, než měly ty expedice před námi,“ míní. Krysa pak k nim po hodině čekání přišla sama.
Řeháková na Filipínách již delší dobu sleduje také populaci extrémně vzácného nártouna. Tento malý primát s velkýma očima se vyznačuje dlouhým nártem a se svou váhou 120 gramů se vejde do dlaně. Když Řeháková s výzkumem živočicha začínala, existovaly o nártounech pouze tři krátkodobé studie. „My jsme nártouny sledovali pomocí vysílaček po dobu dvou let (…) Jako první jsme měli možnost pořídit záznamy nártouního miminka,“ uvedla zooložka. Výzkum ale ukázal, že počet populací je stále velká neznámá a ani neexistují odhady, kolik nártounů a na kterých ostrovech stále ještě přežívá.
Rozhovor se zooložkou Miladou Řehákovou (zdroj: ČT24)