Do Pekingu se sjíždějí desítky státníků na oslavy 70. výročí konce 2. světové války v Asii. Český prezident Miloš Zeman dorazil jako jediný západní vůdce. Peking uvítal třeba šéfa Kremlu Vladimira Putina nebo běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Zeman už položil květiny k náhrobku jezuitského misionáře Karla Slavíčka a oznámil, že 8. září bude otevřen český konzulát v pátém největším čínském městě Čcheng-tu.
Konzulát ve Čcheng-tu bude jediný, který se letos otevře. „To dokazuje, při omezenosti finančních prostředků ministerstva zahraničí, jaký význam tomu přikládáme… Koneckonců západní Čína je nejdynamičtěji rostoucí část Čínské lidové republiky a nemůžeme dlouhodobě vyloučit po otevření linky Peking–Praha 23. září a případně linky Šanghaj–Praha také otevření linky Čcheng-tu–Praha,“ prohlásil Zeman.
Podle českého velvyslance v Číně Libora Sečky bude mít konzulát v metropoli provincie S'-čchuan širší působnost. „Bude se týkat několika čínských provincií a my očekáváme, že přispěje k dalšímu rozvoji výměny turistické, zvýšení cestovního ruchu a ekonomické spolupráce," konstatoval Sečka.
- Český prezident už také položil květiny k náhrobku jezuitského misionáře Karla Slavíčka, který bývá označován za prvního českého sinologa.
- Prezident se rovněž sešel se zástupci agentur CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism.
Z Pekingu se stalo město duchů
Zeman bude v Pekingu ve čtvrtek přihlížet pompézní vojenské přehlídce při oslavách konce 2. světové války v Tichomoří. Číňané už finišují s přípravami armádní techniky a snaží se město zbavit smogu – v okolních provinciích kvůli tomu nepracují továrny, nejezdí auta a zastavily se i práce na 9000 stavbách. Po dobu trvání přehlídky budou rovněž zrušeny všechny lety do Pekingu a z Pekingu.
Český prezident se akce zúčastní jako jediný západní vůdce. Většině evropských státníků vadí, že Čína obří přehlídkou vojenského materiálu ukazuje svaly a může zastrašovat Japonsko. Problémové je i místo konání akce – nechvalně proslulé náměstí Nebeského klidu, kde byla v roce 1989 krvavě potlačena demonstrace proti komunistickému režimu.
Kromě přehlídky bude Zeman jednat i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Hlavními tématy má být ekonomická spolupráce, Ukrajina nebo Blízký východ. „Není to něco, kam jet musel, dobrovolně si to vybral – vybral si opětovné setkání s člověkem, který opětovně po 70 letech v Evropě zahájil válku a provedl teritoriální agresi,“ poznamenal politolog Michael Romancov.
- Martin Kolovratník (ANO), místopředseda hospodářského výboru: „Politický rozměr je velmi kontroverzní. Zeman se evidentně odklání od společné linie všech zemí Evropské unie. Ta řekla, že se přehlídky účastnit nebude. Je to ohromná ukázka síly, takzvaných svalů Číny.“
- Jan Skopeček (ODS), ekonomický expert strany: „Považuji za správné, že s Čínou je potřeba se bavit. Je to stálý člen Rady bezpečnosti OSN, člen Světové obchodní organizace, je to jaderná velmoc a globální hráč ve světové ekonomice i mezinárodní politice. A mít s touto zemí standardní vztahy je podle mého názoru naším zájmem. Je ale otázka, jaký způsob zvolit – zda se tam účastnit vojenské přehlídky. Od toho já bych se asi oprostil.“
Čeští europoslanci jsou v názorech na Zemanovu účast rozdělení
Návštěva českého prezidenta vyvolává rozporuplné reakce i mezi europoslanci. „Nechová se jako prezident země Evropské unie. Mně nevadí, že jede do Číny. Mně vadí, že tam bude ve společnosti pana Putina, dalšího představitele ze Severní Koreji. To není dobrá společnost,“ myslí si europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).
Někteří ale Zemanovu návštěvu obhajují. „Je to legitimní rozhodnutí pana prezidenta, já jsem velmi rád, že se v posledních letech zlepšily vztahy s Čínou a aktivita prezidenta je jednou z cest, jak tomu pomoci,“ konstatoval europoslanec Miroslav Poche (ČSSD).
