Německo zaplatilo poslední část dluhu z první světové války

Berlín - Dvaadevadesát let od konce první světové války dnes Německo zaplatilo poslední splátku válečného dluhu. Splátku země převedla na účty soukromých finančníků, kteří pohledávky převzali. Splacení 70 milionů eur (asi 1,7 miliardy korun) uzavřelo dlouhý příběh odškodného, jež podle historiků do značné míry přispělo k vzestupu nacistického režimu a tím i k rozpoutání druhé světové války.

Podle mírové smlouvy, kterou v roce 1919 podepsaly vítězné mocnosti s Německem ve Versailles, bylo Německo označeno za jediného viníka první světové války. Byly mu uloženy reparace za škody způsobené vítězům v letech 1914 až 1918 a v roce 1921 byla jejich výše vyčíslena na 6,6 miliard liber. V tehdejších cenách to byla nepředstavitelná částka a podle některých historiků Německo nebylo schopno takový závazek vůbec zaplatit.

„Reparace byly velmi složitým problémem a záhy se ukázalo, že bude neřešitelným problémem, aby Německo splatilo celou tu uvažovanou astronomickou částku,“ podotkl historik práva PF UK Jan Kuklík. Ještě ve dvacátých letech vítězové dvakrát reparace výrazně snížili, přesto jejich splácení nakonec vyústilo ve vážné hospodářské problémy Německa. Neutěšená ekonomická situace pak přispěla k vzestupu Adolfa Hitlera a jeho nacistické strany. Hitler po nástupu k moci přestal reparace platit.

2 minuty
Reportáž Davida Miřejovského
Zdroj: ČT24

Až v roce 1953 se USA, Británie a Francie se západním Německem dohodly na restrukturalizaci dluhu. Londýnská dohoda z roku 1953 splatnost poslední části reparací podmínila sjednocením Německa. Západoněmecká vláda poté začala dlužnou částku znovu splácet.

Když se obě části Německa 3. října 1990 spojily, rozběhla se dvacetiletá lhůta, v níž musela být tato poslední část reparací splacena. U této poslední části reparací šlo o splátky úroků mimo jiné z obligací Dawes a Young z dob takzvané Výmarské republiky.

Reparace platila po první světové válce i Praha. V tzv. platbě za osvobození byla i část státního dluhu Rakousko-Uherska, který Československo převzalo jako jeden z nástupnických států. Mocnosti původně požadovaly nereálné částky. Až v roce 1929 politici dohodli, že ČSR zaplatí tři miliardy korun. Splácení dluhů z první světové války se táhlo dokonce déle než reparace za druhou světovou válku. Poslední dluhy z druhé války byly vyrovnány splátkou Spojeným státům americkým už v roce 1988.

Reparece po 1. světové válce
Zdroj: ČT24/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 38 mminutami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 5 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 5 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 5 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánovčera v 12:54
Načítání...