Největší tragédii v historii vesmírných letů sledovali diváci v přímém přenosu

Pouhou minutu a čtvrt trvala 28. ledna 1986 cesta amerického raketoplánu Challenger do vesmíru. Stroj se poté před zraky milionů televizních diváků změnil v ohnivou kouli, nikdo ze sedmi členů posádky nepřežil. Spolu s nehodou Columbie v roce 2003 jde o nejhoršíneštěstí, které americký program pilotovaných letů potkalo.

Let STS 51-L, jak znělo označení mise, měl startovat už 22. ledna, ale byl několikrát odložen. Ani osudného dne to nevypadalo nadějně, noční mrazy, které pokryly část odpalovací rampy na Mysu Canaveral rampouchy, představovaly nebezpečí. Přesto nakonec posádka - velitel Francis Scobee, pilot Michael Smith, palubní specialisté Judith Resniková, Ronald McNair a Allison Onizuka, expert Gregory Jarvis a učitelka Christa McAuliffeová - do stroje usedla.

V 11:38 místního času se vesmírný kolos konečně odlepil od země. Několik obláčků šedého dýmu, které se objevily u pravého pomocného motoru na tuhé palivo, zaniklo ve víru plamenů šlehajících z trysek startujícího stroje. Manévr proběhl jako obvykle a vše se zdálo být v pořádku. Po 73 vteřinách letu ale mohutná exploze raketoplán roztrhala na kusy. Kabina s posádkou dopadla z výšky asi 14 kilometrů do moře. Ihned po tragédii začalo rozsáhlé vyšetřování.

Nahrávám video

Posádce se stalo osudným těsnění

Jako možné příčiny odborníci postupně vyloučili sabotáž, závadu na odpalovacím zařízení, hlavní palivové nádrži i raketoplánu samotném. V centru zájmu se ocitla dvojice pomocných raket, takzvaných boosterů, které stroji pomáhají v počáteční fázi letu. Za příčinu neštěstí byla označena netěsnost spoje dvou segmentů pravého boosteru. Analýza trosek a filmových záběrů ukázala, že z boku pomocné rakety vyšlehl plamen, který poškodil hlavní nádrž a způsobil explozi.

Otázkou však zůstává, proč zodpovědní pracovníci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) jubilejní desátý let Challengeru vůbec povolili. O ztrátě pružnosti těsnicích kroužků v důsledku nízkých teplot, které při startu tehdy panovaly, se vědělo, a jejich výrobce na tuto skutečnost upozorňoval.

NASA se v té době řídila zásadou, že pokud to nebouchlo doteď, nebouchne to ani příště. Plánovala, že se bude létat do vesmíru každý týden, že bude přes padesát misí za rok. Start Challengeru byl druhý v pořadí, přestože byl teprve konec ledna. A NASA byla tlačena přesným harmonogramem k tomu, aby dodržovala starty.
Milan Halousek
předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti
Christa McAuliffeová byla hrdinkou všední Ameriky. Její výcvik sledovala celá země
Zdroj: ČTK/AP

Ze sedmi obětí tragédie na sebe zvláštní pozornost poutala McAuliffeová. Aby NASA přiblížila svůj vesmírný program veřejnosti, rozhodla se nabídnout cestu do kosmu i jednomu z amerických pedagogů. Do konkurzu se přihlásilo přes 11 000 zájemců, z nichž byla v létě 1984 vybrána právě středoškolská učitelka McAuliffeová. Přítomnost „civilisty“ na palubě raketoplánu se stala senzací. Jeho zkáza pak pro veřejnost představovala o to větší šok.

Challenger původně sloužil jako pokusný objekt, na němž technici ověřovali vliv vibrací na konstrukci strojů. V červenci 1982 byl po nezbytných úpravách zařazen jako druhý stroj do služby. Poprvé vzlétl v dubnu 1983, před havárií absolvoval devět letů, během nichž ve vesmíru strávil více než 69 dní. Na své konto si připsal i řadu prvenství - do kosmu dopravil první astronautku USA a z jeho útrob poprvé vykročil člověk do prostoru bez pevného spojení s lodí.

V roce 2003 skončil tragédií i let Columbie

Zkáza Challengeru není jediným černým zápisem v americkém programu letů raketoplánů. V únoru 2003 ji následovala nehoda Columbie, která se rozpadla při návratu do atmosféry, jen pár minut před přistáním. Na vině byl úlomek izolační pěny z hlavní nádrže, který poškodil tepelný štít. Nikdo ze sedmi členů posádky, jejíž součástí byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon, nehodu nepřežil. Raketoplány se pak do vesmíru vrátily až s misí Discovery v roce 2005.

Raketoplán Atlantis jako hlavní exponát výstavy v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě
Zdroj: ČTK/AP/John Raoux

NASA „vesmírné koráby“ využívala od roku 1981. Nejvíc kilometrů nalétal za svoji téměř 27 let dlouhou kariéru raketoplán Discovery, který naposledy odstartoval v únoru 2011. V témže roce na oběžnou dráhu zavítal ještě Endeavour (v květnu) a Atlantis (v červenci). Jeho misí se americký program letů raketoplánů po 30 letech uzavřel. NASA k tomu vedly zejména vysoké finanční náklady. Raketoplány se poté vydaly na svoji poslední misi - do muzejních sbírek.

V předvečer 30. výročí tragédie Challengeru představila NASA pokrok v práci na pilotovaném modulu Orion a zatím nejvýkonnější raketě SLS. Jednou by se spolu měly vydat k asteroidu a později i k Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský balistický útok v Kyjevě zasáhl dva mosty

Ruské balistické střely v noci z pondělí na úterý zasáhly dva důležité mosty v Kyjevě. Podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klyčka byla poškozena i kritická infrastruktura, což v některých částech města způsobilo výpadky dodávek vody a tepla. Výbuchy hlásila i další ukrajinská města. Ukrajinské síly mezitím podle ruských okupačních úřadů podruhé během 24 hodin zaútočily na Krymský most spojující okupovaný ukrajinský poloostrov Krym s Ruskem.
před 1 hhodinou

Šestnáctiletý Čech chtěl odjet do Sýrie mezi teroristy, odhalily bezpečnostní složky

Odjet do Sýrie bojovat mezi teroristy plánoval šestnáctiletý český student. Přesvědčoval k tomu i další lidi ze zahraničí. Mladíka sledovaly tajné služby a nakonec ho zadržela policie. Soud ho potrestal podmínkou a zákazem přístupu na sociální sítě, musí také podstoupit výchovný program. Informace o dosud neznámém případu zjistili Reportéři ČT Adéla Paclíková a Ondřej Golis.
před 4 hhodinami

Babiš jedná v Izraeli, chce urychlit dodávky dalších systémů protivzdušné obrany

Premiér Andrej Babiš (ANO) zahájil v pondělí třídenní návštěvu Izraele, první den se setkal s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po jednání řekl premiér novinářům, že chce urychlit pořízení dalších systémů protivzdušné obrany. Česko by podle něj nemělo čekat až do roku 2030. Posílení protivzdušné obrany, zejména ochrany proti balistickým raketám, považuje Babiš za jednu ze svých priorit. Izraelský premiér při setkání varoval před íránským raketovým a jaderným programem, který podle něj může být hrozbou i pro Evropu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili další protiruské sankce

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Podle agentury APA to společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksenová. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.
před 8 hhodinami

Uzavření estonsko-ruské hranice bude pro Narvu bolestivou ranou, míní exstarostka

Plánované uzavření estonsko-ruské hranice od 1. prosince bude bolestivou ranou pro pohraniční město Narva. Podle bývalé starostky Katri Raikové sice rozhodnutí není překvapivé, místní obyvatelé však doufali, že k němu nedojde. Upozornila na to na sociálních sítích.
před 10 hhodinami

Rusko se dvoří Madagaskaru. USA varují před „sahelským modelem“

Spojené státy varovaly Madagaskar před prohlubováním vazeb s Moskvou. Po loňském převzetí moci armádou Rusko dodává africké zemi zbraně a na ostrově působí jeho polovojenské Africké síly. Vliv Kremlu prosakuje také do informační a kulturní sféry. Sílící ruský vliv na africkém kontinentu je znát především ve vojenském sektoru, přináší ale spíše smíšené výsledky, jak ukázala zkušenost zemí Sahelu. Moskvě se navíc nedaří konkurovat Evropě a Číně v oblasti obchodu a investic.
před 10 hhodinami

Ukrajinci zasáhli Krymský most, provoz je omezen

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných. V důsledku ukrajinského útoku je také omezen provoz na Krymském mostě spojujícím okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Ruské drony zasáhly Dnipro a Záporožskou oblast.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.