Nebývalý krok Vatikánu. Miliony odtajněných spisů odhalí i přístup církve k holocaustu

3 minuty
Události: Vatikán otevře archivy z dob holocaustu
Zdroj: ČT24

Vatikán už začátkem března zpřístupní archivy z doby papeže Pia XII., který bývá kritizován za to, že nedokázal důrazně vystoupit proti vyhlazování Židů. Zprávu uvítala izraelská diplomacie i nejrůznější židovské organizace. Archivy čítají miliony dokumentů. Registraci ke studiu zatím dostalo přes 150 historiků a badatelů. Pročíst spisy bude zřejmě trvat roky.

Po otevření archivů z doby pontifikátu Pia XII. volaly dlouhá léta zejména židovské organizace s tím, že je potřeba, aby se role katolických hodnostářů během druhé světové války vyjasnila. Podle mnohých z nich tehdejší papež Pius XII. jako morální autorita zklamal, protože před holocaustem zavíral oči. Otevřeně ho za to kritizoval například židovský nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel.

Zákulisní snahy o záchranu

Vatikán kritiku odmítá a poukazuje na to, že papež se v zákulisí snažil vyvíjet diplomatickou aktivitu zaměřenou na záchranu lidských životů. Například historik Pierre Blet ve své knize o papeži Piu XII. napsal, že pomohl k útěku do Jižní Ameriky čtyřem až šesti tisícům Židů.

Podle prefekta pro vatikánské archivy Sergia Pagana dostal Pius XII. po druhé světové válce řadu děkovných dopisů od židovských i nežidovských studentů kvůli záchraně životů za války.

„V roce 1943, v okamžiku, kdy byl Řím obsazen nacisty, dokonce (Pius XII.) nařídil, že budou otevřeny i kláštery, které od té doby byly pod klauzurou, aby se tam mohli skrýt odpůrci fašistů, tak i prchající Židé. V té době totiž začaly rozsáhlé deportace Židů z Říma,“ uvedl Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR.

„Problém je v tom, že Pius XII. zastával hlavně metody tajné diplomacie. Na rozdíl od svého předchůdce nebyl zastáncem otevřených vystoupení, protože se obával, že by to mohlo zhoršit situaci Židů i dalších lidí v okupované Evropě,“ doplnil historik.

Připomněl ostré vystoupení nizozemských biskupů proti nacismu v roce 1942. „To mělo za následek, že se do transportů dostali i pokřtění Židé, kteří jinak měli šanci na lepší zacházení,“ upozornil Šebek.

Hledání objektivní pravdy

Prozkoumat spisy budou moci od 2. března nejrůznější badatelé. „Církev nemá žádný důvod bát se historie,“ prohlásil kardinál José Tolentino, který spravuje vatikánský archiv a knihovnu. Studium archivů podle něj zabere roky. I samotná příprava těchto svazků pro jejich zpřístupnění totiž trvala čtrnáct let a pracovala na ní dvacítka archivářů s asi šedesáti dalšími pomocníky.

Dokumenty z více vatikánských institucí bylo třeba shromáždit, setřídit a vytvořit inventář. Ten budou zaregistrovaní zájemci o studium prohlížet v intranetové síti v prostorách vatikánského archivu. „Teď je třeba odložit ideologie a předsudky a věnovat se čistě faktům. A je na historicích, aby učinili závěry,“ řekl agentuře EFE Španěl Alejandro Cifres, který se na přípravě zpřístupnění archivů podílel.

9 minut
Historik Šebek o zpřístupnění archivu: Papež Pius XII. upřednostňoval tajnou diplomacii
Zdroj: ČT24

Podle webu vatikánských archivů je studium zdarma. K žádosti o přístup do nich, adresované prefektovi, musí být ale přiložena mimo jiné i kopie osvědčení o kvalifikaci (vysokoškolský titul) a doporučení od historicko-vědeckého ústavu či od osoby kvalifikované v historickém výzkumu.

„Nejde jen o záležitosti druhé světové války, obrovský fond se výrazně dotýká i československých dějin, například po roce 1945 a po roce 1948. Z tohoto hlediska je to určitě zajímavý krok i pro nás,“ podotkl historik Šebek.

Zpřístupnění archivu oznámil papež František loni v březnu a krok vysvětlil mimo jiné tím, že církev se historie nebojí. Uvedl také, že doufá, že tím přispěje k objektivnímu historickému posouzení „skvělých momentů tohoto papeže i okamžiků velkých těžkostí i těžkých rozhodování“.

Odklad blahořečení Pia XII.

Vatikán obvykle otevírá archivy až sedmdesát let po konci pontifikátu daného papeže, Pius XII. přitom zemřel až v roce 1958. V jeho případě ovšem byl činěn velký společenský tlak, aby byly dokumenty zpřístupněny dříve, dokud jsou někteří lidé, kteří přežili holocaust, ještě naživu.

„Je to tak trochu vynuceno situací, protože současný papež chce dát najevo zájem o objasnění všech sporných záležitostí kolem Pia XII. Úvahy o jeho blahořečení zamrzly, v tomto směru se už několik let nic neděje a čeká se na otevření archivů. Je to snaha současného papeže jeho jméno očistit, pokud to bude možné a najdou se dokumenty,“ poznamenal Šebek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...